Cenu Jihomoravského kraje letos získalo celkem devět osobností jižní Moravy, mezi nimi i Bolek Polívka

V sále konventu Milosrdných bratří v Brně se dnes v úterý 5. listopadu 2019 uskutečnilo slavnostní předání Ceny Jihomoravského kraje devíti osobnostem jižní Moravy. O udělení letošního ocenění rozhodli krajští zastupitelé na svém zasedání 19. září 2019. U příležitosti udílení Ceny Jihomoravského kraje předal hejtman Bohumil Šimek Cenu hejtmana Jihomoravského kraje a to paní Ladislavu Tichému, dlouholetému starostovi Dolních Louček, předsedovi Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko a Mikroregionu Porta.

Cena Jihomoravského kraje je ocenění, kterým Zastupitelstvo Jihomoravského kraje oceňuje vynikající zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje, hrdinské a jiné výjimečné činy osobností, které se na území kraje narodily, žijí nebo jsou s ním spojeny svým působením, jejichž život, dílo, činnost nebo jednání výrazným způsobem reprezentuje v určité oblasti Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu, a které svými morálními kvalitami můžou být příkladem. Cena se uděluje od roku 2004, po rozhodnutí krajského zastupitelstva. K jejím držitelům patří mj. Hana Zejdová (v roce 2004), Karel Kašpárek (v roce 2005), Yvetta Hlaváčová (v roce 2006), Jiří Netík (v roce 2007), David Kostelecký (v roce 2008), Jiří Škrla (v roce 2009), Václav Věžník (v roce 2010), Alena Štěpánková Veselá (v roce 2011), Jožka Černý, Zdeněk Rotrekl a Miroslava Knapková v roce 2012, sourozenci Hana a Petr Ulrychovi či Jan Smolík v roce 2013, Armin Delong v roce 2014, Emil Boček v roce 2015, v roce 2016 pak například in memoriam František Hřebačka (Fanoš Mikulecký), předloni Miroslav Kasáček, v roce 2018 Eva Pilarová.


Zastupitelstvo Jihomoravského kraje udělilo Cenu Jihomoravského kraje v roce 2019 následujícím osobnostem za přínos v těchto oblastech:
za přínos v oblasti sportu......................................................... ...............................Tomáš Bábek
za přínos v oblasti sportu...................................................................................... Josef Černý
za přínos v oblasti vědy......................................................................................... Ivan Foletti
za přínos v oblasti vědy......................................................................................... Jaroslav Vaculík
za práci s mládeží.......................................................................................... .........Miroslav Klepáč
za dílo, činnost nebo oblast jednání, které výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj
a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu......................................................... Anna Kománková
za přínos v oblasti folkloru...................................................................... ...............Františka Poláčková
za přínos v oblasti folkloru.............................................................................. ......Marie Švirgová
za přínos v oblasti umění.............................................................................. .........Boleslav Polívka


Cenu hejtmana Jihomoravského kraje za dílo, činnost nebo oblast jednání, které významným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu, převzal pan Ladislav Tichý (Cena hejtmana Jihomoravského kraje je udělována na základě rozhodnutí hejtmana, nepodléhá schvalování krajské rady ani zastupitelstva).

· Tomáš Bábek
za přínos v oblasti sportu

Reprezentant České republiky v dráhové cyklistice (nar. 1986), Král cyklistiky 2017, Vicemistr světa, Mistr Evropy, vítěz Evropských her, vítěz Světového poháru, dvojnásobný vítěz závodu Světového poháru, olympionik, třicetinásobný mistr České republiky a první Čech v historii, který pokořil hranici deseti vteřin na 200 metrů. Kariéru zahájil ve čtrnácti letech v klubu Favorit Brno.

V roce 2012 byla jeho kariéra málem předčasně ukončena těžkým zraněním po srážce s automobilem. I přes předpovědi lékařů se však dokázal k závodění nejen vrátit, ale během dvou let se postupně opět propracovat do světové třídy. V roce 2016 pak svou vrcholnou formu zúročil vítězstvím na Mistrovství Evropy a ve Světovém poháru. V roce 2017 pak navázal stříbrem a bronzem na Mistrovství světa. Poté získal pozvání a následně odcestoval na půl roku na prestižní sérii keirinových závodů v Japonsku, kde získal třicet vítězství. Nyní, jako vítěz prvních Evropských her v dráhové cyklistice, bojuje o Olympijské hry 2020.

· Josef Černý
za přínos v oblasti sportu

Josef Černý (nar. 1939) začínal svoji hokejovou kariéru na rybníku. Přes krajský přebor, ligovou Plzeň a juniorskou reprezentaci se však již ve svých 19 letech v roce 1958 dostal do brněnské Komety, tehdejší Rudé hvězdy. Za tu hrál následujících dvacet let. Odehrál 671 zápasů a vstřelil 403 branek. Jako hráč Komety získal v letech 1960-1966 sedm titulů mistra ligy.

V reprezentačním dresu odehrál Josef Černý 210 utkání a skóroval v celkem 75 případech. Je držitelem stříbra ze Zimních olympijských her 1968 a Mistrem Evropy 1961 a 1971. Účastnil se dalších tří ZOH a 10 světových šampionátů.

Celkový počet 478 vstřelených gólů v nejvyšší lize a reprezentaci jej řadí na šesté místo v žebříčku nejlepších hokejistů v dějinách Československa a České republiky. Z tohoto pohledu je historicky nejúspěšnějším hokejovým střelcem, který kdy nosil brněnský dres.

Za svoje výsledky na mezinárodním poli, ale i za fair hru byl Josef Černý poctěn Mezinárodní hokejovou federací v roce 2007, kdy byl uveden do její Síně slávy. Do Síně slávy českého hokeje vstoupil 4. listopadu 2008.

· doc. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres
za přínos v oblasti vědy

Ivan Foletti se narodil v roce 1980 v Praze. Svá studijní léta strávil v Itálii a Švýcarsku, většinu z nich na Univerzitě v Lausanne.

Ivan Foletti je docentem středověkého umění na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jeho brněnské působení se počítá od roku 2011. Za těchto osm let svým elánem a nadšením vybudoval mezinárodní, energicky se rozvíjející vědecké centrum, které ve svém oboru patří ke světové špičce. Je také ředitelem knihovny Hanse Beltinga, nejlépe vybavené knihovny pro studium středověku ve střední Evropě, aktivním vysokoškolským pedagogem, organizátorem mnohých mezinárodních konferencí a v neposlední řadě se neúnavně zasazuje o komunikaci vědy a širší veřejnosti.

Jeho vědecká činnost a zájem, dějiny středověkého umění, se na první pohled týkají otázek, které jsou člověku 21. století vzdáleny a nejsou důležité pro jeho život. Svou vědeckou prací nicméně doc. Foletti ukazuje pravý opak a otevírá otázky, které jsou ve společenském prostoru aktuální.

V rámci jím vedeného pracoviště nazvaného Centrum raně středověkých studií, se zaměřuje na historiografii byzantského umění, uměleckou produkci Milána, Říma a Konstantinopole v pozdní antice a raném středověku, středověké umění Kavkazu a umění spojené s fenoménem středověkého poutnictví. Centrum raně středověkých studií je kromě svých výsledků ve vědeckém světě známé také vydáváním časopisu Convivium. Členy jeho vědecké rady jsou špičkoví badatelé doslova z celého světa.

V rámci svých popularizačních aktivit do obecného povědomí pronikl nejvíce díky mezinárodnímu projektu Stěhovaví historici umění. V rámci něj na jaře 2017 dvanáctičlenná skupina ušla pěšky přes 1 500 kilometrů po Francii. Jako novodobí poutníci studovali středověké památky a setkávali se s odborníky na toto téma. Kolektivní, dlouhodobé studium jednoho fenoménu nabídl zcela nový vědecký pohled na umění spojené se středověkým poutnictvím. Výstupem projektu bylo také 12 krátkých filmů, které byly kromě Brna s úspěchem promítány i na univerzitách v Bologni, Neapoli, Lausanne a na Sorbonně.

· prof. PhDr. Jaroslav Vaculík
za přínos v oblasti vědy

Narodil se v roce 1947 ve Velkých Losinách na severní Moravě. Jeho rodina do tohoto kraje přišla až v roce 1945 v rámci nového osidlování československého pohraničí. V oblasti se v tomtéž období usadila také řada demobilizovaných volyňských Čechů a jejich rodin. Tento fakt do jisté míry ovlivnil budoucí Vaculíkovo vědecké zaměření.

V letech 1965-1969 vystudoval obor ruský jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po absolutoriu nastoupil od roku 1969 jako učitel na základní devítiletou školu v Sobotíně na Šumpersku, kde působil až do roku 1973, kdy získal místo odborného asistenta na katedře dějepisu brněnské pedagogické fakulty. Na Pedagogické fakultě MU působí Jaroslav Vaculík na různých pozicích až dosud (v letech 1990-2000 zástupce vedoucího katedry historie, poté do roku 2016 byl vedoucím katedry).

V roce 1976 obhájil na filozofické fakultě brněnské univerzity rigorózní práci o usídlování volyňských Čechů na severní Moravě v poválečných letech. Později nastoupil do externí aspirantury opět na filozofické fakultě, kterou zakončil v roce 1984 obhájením práce Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech 1945-1948 a získáním vědecké hodnosti kandidáta historických věd. Na základě své další pedagogické práce a vědeckého bádání byl Jaroslav Vaculík na návrh děkana filozofické fakulty jmenován v roce 1986 docentem pro obor československé dějiny. (Znovu se habilitoval v roce 2002 na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitační prací Reemigrace zahraničních krajanů a jejich usídlování v letech 1945-1950). V roce 2008 se stal profesorem v oboru historie.

Ve vědecké práci se soustředí na dějiny zahraničních Čechů, zejména volyňských. Dále se zaměřuje také na didaktiku dějepisu, konkrétně na problematiku učebnic dějepisu.

Dlouhodobě se angažoval v Akademickém senátu pedagogické fakulty i celé Masarykovy univerzity. Byl také zástupcem Pedagogické fakulty MU v Radě vysokých škol ČR a členem komise G5 Fondu rozvoje vysokých škol. Téměř dvacet let byl předsedou odborné poroty Středoškolské odborné činnosti (SOČ).

· Miroslav Klepáč
za práci s mládeží

Miroslav Klepáč se narodil roku 1925 v Brně, kde žije dosud. Se skautingem začal v roce 1937 v Černošicích. Za války se kvůli incidentu s příslušníkem gestapa zapsal do protektorátního vládního vojska, se kterým byl v roce 1944 odvelen na frontu do Itálie. Na jaře roku 1945 se mu společně se třemi kamarády podařilo uprchnout do Švýcarska. V červenci 1945 se vrátil domů, dodělal si maturitu a nastoupil v První brněnské strojírenské jako účetní. V roce 1945 pomáhal obnovit skauting v Židenicích v 10. oddílu, po jeho rozdělení se pak stal vůdcem 94. chlapeckého oddílu. Po roce 1950 tento oddíl převedl nejdříve pod Sokol, poté pod turistický oddíl mládeže, než se v roce 1968 mohl stát opět skautským. Stejně tak fungoval i v letech 1970‑1989, tedy v období dalšího zákazu. V krátkých dvou letech obnovy byl Miroslav Klepáč vůdcem střediska. Tím se stal i v roce 1989 a středisko vedl ještě dlouhých šest let. Poté je předal a dál vedl oddíl oldskautů. V současné době je členem čestného Svojsíkova oddílu a ve skautingu i všeobecně v práci s mládeží zůstává aktivní.

Z úcty k jeho celoživotní práci bylo židenické středisko skautů nazváno 94. oddíl junáka Miroslava Klepáče.

· Anna Kománková
za dílo, činnost nebo oblast jednání, které významným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj a přispívá k jeho věhlasu a dobrému jménu

Anna Kománková (nar. 1928) je horňácká zpěvačka z obce Javorník. Ještě donedávna vedla ženský sbor. Dodnes je pravidelnou účastnicí letních Horňáckých slavností i Javornického zpívání, kde nejčastěji vystupuje právě s Javornickým ženským sborem. Dále zpívá s Horňáckou cimbálovou muzikou Martina Hrbáče, s Horňáckou muzikou Petra Mičky a se souborem Veličan.

Paní Anna Kománková patří mezi nejstarší a tradiční lidové zpěváky oblasti Horňácka. Paní Kománková kontinuálně uchovává, pečuje a předává lidové písně a popularizuje je v rámci aktivit v ženském sboru a folklorních slavností. Anna Kománková představuje výjimečnou osobnost, ve které lze spatřit sílu moravských tradic.

· Františka Poláčková
za přínos v oblasti folkloru

Paní Františka Poláčková z Archlebova (nar. 1926) je příkladným typem osobnosti, jaký je v etnografické terminologii označován pojmem místní znalec. Tedy osoba zakořeněná v místě a dokonale obeznámená s jedním či vícero jevy tradiční kultury.

Paní Poláčková má nesmírně široký záběr vědomostí, o které se velice ochotně, s vrozenou laskavostí a jemným humorem dělí, jelikož si je vědoma důležitosti kontinuity jejich sdílení. Nadšeně spolupracuje se skupinou místních folkloristů na přednáškách a workshopech o lidovém kroji, učí zájemce, jak vyrobit typický svatební koláč či hodové právo, vyzdobit oltář při slavnosti Božího těla, podává informace o výzdobě domů při různých výročních příležitostech, radí při technikách výzdoby kraslic nebo prostě vypráví o životě, jak si ho pamatuje. Se svým pozorovacím talentem a smyslem pro detail v kontextu celku napomáhá tomu, aby se cenné znalosti nevytratily společně s příslušníky její generace, ale aby přetrvaly v záznamech současných badatelů či prostřednictvím několika televizních pořadů. To vše lahodným, čistým hanácko-slováckým nářečím.

· Marie Švirgová
za přínos v oblasti folkloru

Paní Marie Švirgová (nar. 1936) se od raného mládí věnuje malování lidových ornamentů na typické podlužácké vstupy do domů a sklepů, malování pentlí a stuh - nedílné součásti krojů folklorní oblasti Podluží, stejně jako výzdobě drobných sakrálních památek v oblasti Lanžhota. Svou lásku k tradičnímu umění předává mládeži a dalším zájemcům o toto řemeslo v rámci řemeslných dílen nebo workshopů. Typické podlužácké ornamenty maluje také na perníky, kraslice a porcelán. Spoluzaložila Výtvarnou folklorní akademii, která uchovává a úspěšně předává lidové tradice mladším generacím nejen v Jihomoravském kraji ale i v zahraničí. Se svými výtvory prezentovala moravský folklor např. i v USA. Ve spolupráci s Folklorní akademií a Okresní knihovnou v Břeclavi vydala Omalovánky, ve kterých uceleně vytřídila a pojmenovala jednotlivé vzory.

Ve svém věku je stále aktivní, podporuje kulturní a společenský život v obci, je propagátorkou lidového oděvu. Paní Marie Švirgová je velmi inspirativní osobností, u níž lze kromě řemeslné zručnosti a estetické úrovně jejích výtvorů obdivovat bezprostřední, nenucený vztah k tradiční kultuře nezatížený přílišným sentimentem, ale přitom láskyplný a vřelý, pramenící z nejhlubších úrovní duše.

· Boleslav Polívka
za přínos v oblasti umění

Letošní jubilant Bolek Polívka se narodil v roce 1949 ve valašských Vizovicích. Stejně jako jeho rodiče, ochotníci, tíhnul k divadlu už od mládí. V roce 1971 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění a už o rok později byl jednou z hlavních osobností legendárního divadla Husa na provázku.

Tímto započal svou uměleckou kariéru v Brně a po celou dobu svého působení moravské metropoli zůstal věrný a vždy se do ní vracel. V roce 1993, v prostorách bývalého satirického divadla Večerní Brno, vzniklo Divadlo Bolka Polívky, které funguje dodnes. Již 27 let zde Bolek Polívka tvoří autorské inscenace, úspěšné a divácky žádané nejen v České republice, ale i v zahraničí.