Chceme odlehčit byrokracii, říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Přinášíme vám rozhovor zařazený do naší prémiové sekce Osobnosti. Přečtěte si rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Doc. Ing. Karlem Havlíčkem, Ph.D., MBA

Ve kterých oblastech se prolínají aktivity MPO a samospráv?

Prolínají se například v pomoci krajům postiženým těžbou uhlí. Podporujeme revitalizaci krajiny, aby vznikaly lesoparky, cyklostezky, sportoviště a další. S rozvojem regionů pomáhají i jednotlivé kanceláře CzechInvestu, například v propojování základních a středních škol s firmami přispívají ke sjednocování výuky s potřebami lokálního trhu, ve školách otvírají i téma stěhování mladých lidí z malých obcí a vesnic do velkých měst. A zahajujeme rovněž kampaň na podporu malých koloniálů, řemesel a podnikatelů na venkově, zapojujeme kraje, samosprávy, stát i Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Spolupráce je i v oblasti zavádění rychlého internetu a v určitých oblastech i energetické projekty.

Jak může MPO pomoci přilákat a udržet podnikatelské aktivity v regionech, které jsou vzdálené od velkých měst?

Například tím, že se více zaměřujeme na podporu rodinných firem. V květnu jsme historicky poprvé přijali definici rodinného podniku a díky tomu na ně budeme moci lépe cílit podporu. Spolupracujeme s Asociací malých podniků a živnostníků a chceme mimo jiné spustit nový web, zaměřujeme se na motivaci pro následovníky rodinného podnikání a uvažujeme o novém registru rodinných firem. Zároveň ve spolupráci s dalšími rezorty řešíme otázku malých venkovských prodejen. V operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) se dlouhodobě zabýváme obchodní obslužností, podnikatelé z obchodu se této příležitosti chopili a předložili projekty za zhruba šest miliard korun.

Pokud jde o investice, mnohé žádané lokality jsou již přehřáté a dotčené obce jsou dalšími investicemi bez vyšší přidané hodnoty spíše zatěžovány. Snažíme se proto hledat náhradní lokality, často vzdálenější od velkých měst, kde je místní samospráva i obyvatelé obce přivítají a je možné zde snáze nalézt například volnou pracovní sílu, vstřícného starostu či školy pro spolupráci. A přesně to jsou v praxi chytré investice z inovační strategie 2030. 

Nejvíce ale chceme pomoci v odlehčení byrokracie pro malé podnikatele, rozjíždíme zatím největší aktivity v této oblasti, podnikatelé do obratu jednoho milionu korun budou zproštěni řady povinností, které se jim za dvacet let nahromadily.

Co dělá MPO pro to, aby u nás už nevyrůstaly nové skladové a montážní haly, ale aby zde vznikaly výrobky s vysokou přidanou hodnotou, s velkým podílem výzkumu a kvalifikované lidské práce?

Připravili jsme novelu zákona o investičních pobídkách, kterou chceme podporovat výjimečné investice s přesahem do výzkumu, vývoje a inovací. Rozjíždíme kampaň, která nás bude prezentovat jako sebevědomou zemi s chytrými lidmi, špičkovým výzkumem a inovativními firmami. Zahajujeme podporu Czech Republic: The Country For The Future, chceme se zařadit mezi inovační lídry v Evropě, což je přesně směr od podpory skladů k podpoře podnikání s přidanou hodnotou. V letech 2020 až 2027 jsme připraveni investovat přes šest miliard korun do nastavení systémové podpory zakládání a rozvíjení technologických start-upů, vybudování infrastruktury pro výzkum a testování v oblasti digitalizace a umělé inteligence a do pomoci malým a středním podnikům se zaváděním inovací do výrobní praxe. To vše přispěje k tomu, aby náš průmysl stál na moderních, konkurenceschopných základech a byl schopný odolat ekonomickým výkyvům.

Má MPO nějaké programy na podporu výzkumu a vývoje zaměřeného na chytrá města a na boj proti klimatickým změnám, s nimiž se potýkají města a obce?

MPO samozřejmě reaguje na klimatické změny, a to nejen v oblasti energetických cílů, které jsou plně v kompetenci našeho rezortu. V rámci programu na podporu průmyslových zón začínáme poskytovat podporu obcím a krajům na ekologická opatření. Obec tak bude moci ve své zčásti nebo zcela obsazené průmyslové zóně zlepšit propustnost ploch pro dešťovou vodu, zvýšit podíl zeleně, vybudovat jezírka a podobně. V případě budování nových zón by bylo dobré, kdyby se s těmito opatřeními počítalo již od začátku a byla jim vyhrazena příslušná plocha. Dalším cílem nového programu bude vytvoření podmínek vhodných pro umístění investic s vysokou přidanou hodnotou a splňujících požadavky průmyslu 4.0, a to opět v již existujících nebo v nově budovaných průmyslových zónách. Tam, kde o to obce budou mít zájem, podpoříme zejména vysokorychlostní internet, zdroje elektrické energie se zabezpečeným napájením, zařízení pro e-mobilitu atd. V příštím roce představíme první tzv. chytré město, které kompletně pokryjeme 5G signálem a do dalších pěti let pokryjeme 70 procent území a 90 procent měst.

Máte i program na pokrytí řidčeji osídlených lokalit, kde se budování vysokorychlostních komunikačních sítí na komerční bázi nevyplatí?

Ano, chystáme operační program Konkurenceschopnost, ve kterém kromě jiného podpoříme výstavbu vysokorychlostních sítí vysoké kapacity v lokalitách, kde by se bez veřejné podpory nestavělo, protože by se to nevyplatilo.

V poslední době se hodně hovoří o přechodu na oběhové hospodářství. K tomu je třeba více recyklovat a snižovat produkci odpadů. Plánuje ministerstvo podporu výrobků z recyklovaných materiálů? Budete také nějak výrazněji podporovat tzv. ekodesign, tedy výrobky, které jsou snadno recyklovatelné a šetří životní prostředí?

Výrobky z recyklovaných materiálů podporujeme skrze OP PIK a budeme v tom pokračovat i v novém operačním programu Konkurenceschopnost. Co se týče ekodesignu, aktuálně se tlačí na rozšíření požadovaných parametrů výrobků v oblasti materiálové účinnosti. Nově tak mezi ně bude patřit povinná dostupnost určitých náhradních dílů po konci dodávání výrobku na trh, přístup k informacím o opravách a údržbě a požadavek na demontáž po ukončení životnosti s cílem snadné recyklace. Pro určité skupiny výrobků začnou tyto parametry platit za dva roky a postupně i se rozšíří i na ostatní. K oběhovému hospodářství podporujeme řadu edukačních aktivit, soutěží apod. Zapojujeme školy, samosprávy i podnikatele.

Měla by být povinnost využívat recyklované výrobky nějak zakotvena v pravidlech pro veřejné zakázky?

Cíle recyklace jsou již dány z EU. Berme to jako výzvu pro spotřebitele, podnikatele nebo propagátory recyklací, kterých je v naší zemi spousta. Pokud se vydáme touto cestou, tak tam bude patřit i povinné využívání recyklovaných výrobků. V mnoha zemích na západ od nás je to již běžné. Zároveň však můžeme využít další možnosti. Některé firmy již dnes mají jako svou hlavní vstupní surovinu recykláty, které plně vyhovují stanoveným normám pro danou výrobu. Tím mají zajištěnou produkci z domácích zdrojů, což jednak přináší užitek firmě a jednak se tím vytváří podnikatelská příležitost v oblasti recyklace a zpracování druhotných surovin pro místní malé a střední podniky. A to je cenná přidaná hodnota.

Jak jste spokojeni s vývojem soutěže Přeměna odpadů na zdroje? Plánujete do příštích ročníků nějaké změny?

O tom, jak jsme spokojeni, svědčí nejlépe to, že v říjnu budeme vyhlašovat již čtvrtý ročník. Těší nás především velký zájem studentů a žáků. Takové mladé lidi, kteří dokážou vymyslet nové způsoby využití zdrojů a dělají to s nadšením, naše hospodářství potřebuje. Větší zájem mají i výrobní podniky, to je velmi důležité, protože vítězné i nominované projekty jsou příkladem dobré praxe pro ostatní podnikatele. Kde však máme rezervy, je právě kategorie veřejná správa, respektive obce a města. Proto budeme jednat se zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a dalšími organizacemi o tom, jak samosprávy k účasti v soutěži motivovat.

ČR patří mezi země, kde je vysoce rozvinuté teplárenství a dálkové vytápění. To je velmi efektivní způsob zásobování teplem, problém ovšem je, že mnoho teplárenských zdrojů spaluje fosilní paliva. Jak vidíte další rozvoj teplárenství, aby zůstaly zachovány jeho výhody a přitom se eliminovaly emise a další ekologické škody spojené se spalováním fosilních paliv?

Teplárenství a dálkové vytápění se musí přizpůsobit podmínkám a požadavkům vyplývajícím z nové legislativy EU. V řadě případů to přinese změnu palivové základny a zvýšení efektivity a účinnosti zdrojů a soustav zásobování tepelnou energií. Podle nové evropské legislativy bude třeba v období 2021 až 2030 plnit požadavky na energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení a postupné zvyšování podílu těchto zdrojů. Dále bude nutné zavést požadavky na připojování nových výrobců tepla do tepelných soustav a upravit podmínky pro případné odpojování zákazníků od soustav dálkového vytápění. Měly by být především zachovány, rozvinuty a posilovány tzv. účinné soustavy zásobování tepelnou energií.

Jaký je váš názor na potřebu nových spaloven komunálního odpadu v ČR?

Směsný komunální odpad má po efektivním vytřídění všech využitelných složek stále značný energetický potenciál, jehož využití je v souladu se státní energetickou koncepcí. Energetickému využití ale brání zejména výše skládkovacího poplatku a složité povolovací procesy. Vznik nových zařízení MPO podporuje, protože se jedná o využití tuzemského energetického zdroje. Potřeby a kapacity již byly několikrát v minulosti monitorovány a jsou de facto známé. Výstavba se však v řadě případů setkává s nesouhlasem místních subjektů nebo občanů.

Jak se obcí a měst dotkne novela horního zákona, kterou nedávno schválila vláda?

Přímo nijak. Nepřímo se jich může dotýkat až po ukončení pětiletého moratoria na zvýšení sazeb úhrad z vydobytých nerostů v případě, že vláda rozhodne o zvýšení těchto sazeb. Tím vzroste příjem obcí, které jsou ze zákona příjemci výnosů z úhrad z vydobytých nerostů.

Děkujeme za rozhovor

Pavel Černý

Foto poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zdroj: tisková zpráva

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce.