Jak funguje solární ohřev vody v zimě?

Zima bývá zkouškou nejen pro lidi, ale i pro technologie. Když teploty klesnou pod nulu a slunce se schovává za mraky, může se zdát, že solární ohřev vody prostě nemá šanci. Kolektor na střeše vypadá ospale, sníh ho přikrývá a člověk má dojem, že z něj zbyla jen ozdoba. Jenže tohle je pohled zvenčí. Ve skutečnosti systém dál funguje. Jak?

Slunce topí i přes mraky

Na první pohled se může zdát, že mráz a slunce dohromady nedávají smysl. Ale právě v zimě je vzduch často čistší, a tak paprsky pronikají snáz. Kolektor tak využije i slabé zimní světlo. U kvalitních systémů dokáže voda dosáhnout teploty, která stačí na předehřev. Pokud má ohřev napojený elektrický nebo plynový dohřev, celý systém pracuje v tandemu: slunce si vezme, co zvládne, a zbytek dodá záloha. Výsledkem je stabilní teplá voda i v období, kdy by se to čekalo nejmíň.

Jaké musí mít solární kolektor podmínky?

Zásadní roli hraje umístění. Solární kolektor potřebuje co nejvíc světla a co nejmenší stín. V zimě je slunce nízko, proto se doporučuje strmější sklon panelu, klidně i 60°, aby paprsky dopadaly kolmo. Pomáhá i pravidelná kontrola, jestli není sklo zakryté sněhem nebo nečistotami. Kdo má panely přístupné, může je jednou za čas jemně omést měkkým kartáčem.

Solární systém jako celoroční pomocník

Zima není nepřítel, ale jen jiný režim. Solární ohřev vody může pracovat i v lednu, pokud má správně nastavený sklon, průchod světla a doplňkový zdroj energie. Kdo čeká, že mu kolektor uvaří vodu při -5 °C, bude zklamaný. Kdo ale chápe, že i menší výkon znamená úsporu, zjistí, že systém funguje po celý rok, jen s různou intenzitou.

Kolektor na střeše tedy v zimě nespí. Jen se přepne do klidového režimu, dýchá s počasím a tiše sbírá světlo, které ostatní přehlížejí. I když tedy slunce hřeje jen trochu, stále dává energii, která doma znamená teplou vodu a nižší účty.

komerční sdělení

Zdroj obrázku: MarGa / stock.adobe.com