Paletě aktuálních přírůstků v Zoo Plzeň vévodí český prvoodchov

Koncem srpna mohou návštěvníci obdivovat několik roztomilých i vzácných mláďat.

V pavilonu afrických kopytníků mají letní azyl tři čerstvá mláďata jihoamerického pštrosa nandu pampového. V jejich sousedství jsou ke spatření malé seriemy rudozobé ze dvou letošních snůšek. Ty starší již samostatně, jedna menší v hnízdě u rodičů.

Současná skupina nandu je chována od roku 1998 a poprvé byla u ní odchována 4 mláďata v roce2001, od té doby s přestávkami několikrát. Historicky však již došlo k rozmnožení v roce 1958 v Doudlevcích v zoo IRIS. Častěji a více se v plzeňské zoo množil emu hnědý z Austrálie (naposledy v roce 2000). Nandu žijí společně s lamami (nyní lama vikuňa) a kapybarami ve výběhu jihoamerické pampy. Současná samice se vylíhla v Plzni v roce 2001. Samečka jsme si v roce 2016 přivezli z Olomouce, kde žil v samčí skupině, v roce 2017 vyseděl první mláďata v Plzni. Mláďatům dáváme směs pro kuřata se strouhanou mrkví a krájenými kopřivami.

První seriema z odchovu Zoo Děčín přicestovala do Zoo Plzeň na podzim 2002. V Plzni se pravidelně množí (poprvé v roce 2006). Seriemy jsou zřídka létající běhaví ptáci žijící v pampách. Živí se hady a tvarem těla se podobají africkému dravci hadilovu písaři, který žije stejným způsobem života. Tento jev se nazývá konvergence. Nepohrdnou ani hlodavci a hmyzem, bobulemi i jinou potravou. Žijí v jižní Brazílii, Uruguaji, Paragaji a severní Argentině, společnou čeleď, někdy nazývanou "běhavcovití" s nimi tvoří čuňa černozobá. Na krátký okamžik dosáhnou rychlosti i 70 km/hod. Žijí jednotlivě, v párech nebo malých skupinách. Jsou známé nápadným pronikavým křikem.

Další přírůstek mají africké listožravé opice guerézy angolské (tanzanský poddruh). V Plzni jsou od roku 1998, do ČR se dostaly o 10 let dříve. Od té doby se množí již v několikáté generaci; v Evropě jsou tyto guerézy zastoupeny jen v malém počtu zoo. Guerézy patří mezi tzv. úzkonosé primáty Starého světa do čeledi kočkodanovití. Jejich nejbližší příbuzní z podčeledi hulmanů žijí v jihovýchodní Asii, guerézy jsou však opice výhradně africké. Spolu s langury a hulmany se začaly guerézy od kočkodanů a paviánů anatomicky odlišovat v miocénu (před 30. - 15. mil. lety). Vědecké jméno, převzaté z řeckého slova kolobos, znamená zakrslý a vztahuje se k zakrslému palci. Nemají také vyvinuté lícní torby jako paviáni, přizpůsobili se postupně trávení listí, které je jejich hlavní potravou. Mají proto velké množství slin; žaludky vzdáleně podobné trávicím orgánům přežvýkavců, které obsahují symbiotické bakterie. Slouží jim k rozkládání celulózy.

Nejnovější přírůstek se narodil 31.7., je to samec a celkově 17. narozené mládě v Plzni. Rodiči jsou devítiletý Vuk, který je v Plzni od roku 2018 a místní rodačka, osmiletá Gipsy. S péčí pomáhá i babička Viky. Ošetřovatelé mláděti vybrali jméno svahilského původu TAWI (= větvička).

První tuzemské mládě zoborožce celebeského je samec. Vylíhl se v budce 31.5. a opustil ji 4.8. Ještě není tak krásně zbarvený jako jeho otec. Samice je černá a nenápadná. Rodinka žije ve voliéře nedaleko expozice pand červených. Nyní chovají tento druh 4 zoo v Evropě. V současnosti chová plzeňská zoo 4 druhy asijských zoborožců; první mládě afrického zoborožce černobílého se vylíhlo už v roce 1976.