Patrik Reichl, ředitel agentury CzechInvest, hledá investory lokalitám na míru

ředitelem agentury CzechInvest Patrikem Reichlem jsme hovořili o poskytování služeb podnikatelským subjektům, městům a obcím.

Agentura CzechInvest vznikla primárně pro poskytování služeb podnikatelským subjektům. Co ale může nabídnout městům a obcím?

V této souvislosti je třeba říct, že CzechInvest mění svou roli. Už nejsme agenturou, která by vycházela vstříc pouze investorům, ale v posledních letech především hledáme soulad mezi potřebami měst, obcí, regionů a podnikatelských subjektů, které mají zájem v Česku investovat.

Už třetím rokem provádíme pasportizaci obcí. Kompletně již máme hotové obce na úrovni ORP a nyní pracujeme s pověřenými obcemi. Pasportizace spočívá v tom, že do každé obce zajedeme a zjišťujeme, jaké tam mají potřeby, jak mají připravenou infrastrukturu, jak radnice spolupracuje s podnikateli, jestli jsou představitelé lokálních podniků zastoupeni v komisích a výborech rady a zastupitelstva...

Zároveň navštěvujeme i místní firmy a ptáme se, jak jim vyhovuje daná lokalita, co by chtěly zlepšit, zda mají zájem expandovat a podobně. Z výsledků obou dotazování vytváříme takzvanou mapu podnikatelského prostředí, která v prvé řadě slouží ministerstvům a státním orgánům třeba pro přípravu vhodných dotačních programů nebo investičních podmínek. My ale tuto mapu také využíváme při hledání a výběru investorů, kteří by do daného místa mohli přijít. Vždy se snažíme do regionů umísťovat jen takové investice, které se tam hodí a odpovídají potřebám a připravenosti lokality. Každý region, byť periferní, je nějak atraktivní. My jen musíme zjistit jak a pak ho správně nabídnout.

Další naší aktivitou směřující na představitele samospráv, je vzdělávací kurz Investment Academy. Účastní se ho jak volení radní či starostové, tak i úředníci, kteří mají zpravidla na starosti regionální rozvoj. Předáváme jim základní informace o investicích, o trendech v investování, o tom, co vše je potřeba pro nového investora připravit, a naopak co je od něj možné očekávat. Snažíme se, aby i samosprávy hrály při získávání nových investorů aktivní roli a připravovaly podmínky pro takové firmy, které budou pro jejich region přínosem.

S jakou ochotou představitelů obcí se setkáváte při pasportizaci?

Je to velmi rozdílné. Někde třeba řeší problémy se základní infrastrukturou, jako je vodovod nebo kanalizace, a vytváření podnikatelských příležitostí pro ně není prioritní téma. V řadě obcí ale mají osvícené starosty a radní, kteří si význam spolupráce s komerční sférou plně uvědomují. Některé obce a menší města dokonce spojují síly a vytvářejí společné programy.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, kde spolupráce obce a podnikatelů dobře funguje?

Řadu dobrých příkladů představuje soutěž Investičně atraktivní region, kterou pořádáme. Za všechny mohu jmenovat třeba město Kunovice. Má asi 5 600 obyvatel a už staví druhý podnikatelský inkubátor. To ve městech této velikosti nebývá obvyklé. Kunovice však využily tradice v leteckém průmyslu a podporují vznik nových firem v tomto oboru.

Města Lanškroun, Letohrad a další z jejich okolí zase iniciovala založení Společenství firem Lanškrounska a Konsorcia zaměstnavatelů Orlicka. Byla to reakce na plány Pardubického kraje redukovat počty středních škol. Zástupci měst oslovili místní firmy, které sdružily své prostředky a společně se snaží pomoci vzdělávání v regionu. Přispívají školám na vybavení, zajišťují studentské stáže a praxe, vybraným studentům platí stipendia...

Dalším dobrým příkladem je Znojmo, v němž už 10 let běží projekt Kolumbus. V jeho rámci město hradí lidem jazykové vzdělávání, aby mohli získat atraktivnější pracovní místa u zahraničních investorů, kteří do města a jeho okolí přicházejí.

Důležitým partnerem pro vás jsou určitě i orgány krajů...

Ano, naše mapa podnikatelského prostředí, která vzniká jako výstup z pasportizace, obsahuje kromě GIS mapových vrstev také 13 kapitol. Každá se zaměřuje na jeden kraj a na konci shrnuje všechny poznatky do strategie lokalizace podnikatelských aktivit. Tyto strategie tvoříme s ohledem na krajské inovační strategie, a pokud je to možné, necháváme je kraji také odsouhlasit. Cílem je, aby do regionu směřovaly takové investice, které pro něj budou vhodné. A obráceně, aby kraj měl zájem pro takové investice připravit podmínky a využil k tomu infrastrukturu a tradice, které již existují a na něž je možné navázat.

I když všech třináct našich krajských kanceláří poskytuje stejné penzum služeb, respektujeme regionální odlišnosti a třeba v Ústeckém nebo Karlovarském kraji se zaměřujeme na trochu jiný typ investorů než ve Středočeském nebo Jihomoravském.

Dochází i k situacím, že do nějakého regionu či místa má zájem vstoupit investor, kterého tam nechtějí? Může se v takových případech CzechInvest nějak angažovat?

Za poslední roky, po které se věnujeme spolupráci s regiony, takového investora vlastně ani neobsluhujeme. Základní informace poskytneme každému, ale když místní samospráva někoho nechce, tak mu dál nepomáháme. Naopak, upozorníme ho, že dané místo pro něj není vhodné, a nabídneme mu jiné lokality, pokud takové v Česku existují. Už totiž nepodporujeme takzvané montovny, ale hledáme investory, kteří sem přinesou také výzkum a vývoj. Abychom zvýšili kvalitu života, je třeba využít um místních lidí. Práci v takových firmách dostávají kvalifikovaní zaměstnanci, kteří se pak nemusejí stěhovat do velkých měst a samozřejmě také berou vyšší mzdy, čímž se zvyšuje celková životní úroveň v regionu. O takové investory máme zájem a myslím, že o ně usilují i mnohá města, obce a kraje.

Můžete porovnat úroveň spolupráce samospráv s podnikateli u nás se situací v zahraničí? Je nějaká země, kterou bychom si mohli vzít za vzor?

Přejímat příklady ze zahraničí je složité, v každé zemi je jiný legislativní rámec. Ale může to být určitá inspirace, která je pro nás zajímavá a ukazuje, že to jde dělat i jinak.

Třeba v Horním Rakousku působí agentura Business Upper Austria, která funguje podobně jako náš CzechInvest. Asi před 20 lety tam spustili projekt Inkoba založený na meziobecní spolupráci. Obce v určitém mikroregionu uzavřou veřejnoprávní smlouvu a v centrální obci vybudují společnými silami průmyslový park, průmyslovou zónu, office park nebo jinou podnikatelskou infrastrukturu. Když pak objekt zabydlí komerční firmy, obce si v dohodnutém poměru rozdělují místní daň komunalsteuer, kterou podnikatelé platí obci, na jejímž území mají provozovnu. To je pro obce výhodné nejen z finančního hlediska, ale také proto, že jim neodcházejí lidé za prací do města, ale zůstávají v místě, protože mají dobré zaměstnání v blízkosti bydliště. Tito lidé tady pak také nakupují, využívají místních služeb, zároveň nezatěžují tolik dopravu, protože nemusejí dojíždět, a to všechno je přínosné pro rozvoj daného regionu. Na letošní konferenci ve Znojmě kolegové z Business Upper Austria prezentovali, že už funguje téměř 30 takovýchto společných projektů, do nichž je zapojeno 80 procent hornorakouských obcí. U nás tento model převzít nemůžeme, protože do obecních rozpočtů nepřichází napřímo žádná daň od místních podniků, ale princip spolupráce stojí minimálně za zamyšlení.

Pomáháte obcím s hledáním vhodného využití pro brownfieldy, které jsou mnohde velkým problémem?

Už v roce 2008 byla na vládní úrovni připravena národní strategie regenerace brownfieldů. Tento dokument se několikrát aktualizoval a průběžně se měnila i jeho důležitost. Pro současnou vládu mají brownfieldy poměrně vysokou prioritu. Na jejich regeneraci mohou obce čerpat finance z několika dotačních programů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje podnikatelské využití brownfieldů a v pravidlech jeho programu je uvedeno, že čím menší obec žádá, tím větší část nákladů může z dotace pokrýt.

Program Ministerstva pro místní rozvoj je určený pro nepodnikatelské využití, tedy když obec na místě brownfieldu postaví třeba dům služeb, ordinace lékařů, školské či sportovní zařízení a podobně.

CzechInvest je zprostředkujícím subjektem programu Ministerstva průmyslu a zároveň provádíme monitoring brownfieldů pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Posuzujeme, zda jsou uvedené nemovitosti brownfieldem a do kterého programu jsou vhodné. Kromě toho využíváme ještě databázi brownfieldů pro případné využití privátními investory. Vždycky je lepší, když investice oživí brownfield, než když vyroste něco nového na zelené louce.

V jaké fázi je slučování agentur CzechInvest a CzechTrade?

V současné době se analyzují různé varianty, jak toto sloučení provést co nejlépe, aby nedošlo třeba k dočasnému ochromení chodu některé z agentur, aby klienti dostávali kvalitnější služby než dosud, a přitom sloučená agentura fungovala efektivně. Tento proces bude trvat určitě ještě několik měsíců.

Ke spolupráci a sbližování CzechInvestu a CzechTradu už ale postupně dochází. Již před čtyřmi lety jsme spojili síly v tuzemských regionálních kancelářích, kde naši lidé zajišťují i služby agentury CzechTrade a pomáhají místním firmám s expanzí do zahraničí. Recipročně zase 14 kanceláří CzechTradu v zahraničí zastupuje CzechInvest a láká investory do České republiky. Na druhou stranu CzechInvest nabízí služby CzechTradu v Soulu, Tokiu, San Franciscu a New Yorku. Funguje to k oboustranné spokojenosti, a dává tedy smysl v integraci pokračovat. Vždyť velká část našich klientů je společných. Úspěšné firmy hledají často možnosti investování u nás doma a zároveň mají zájem o expanzi do zahraničí. Když budou mít všechny služby pod jednou střechou, bude to pro ně rychlejší, efektivnější a přehlednější.

Z toho, co říkáte, vyplývá, že nepracujete jen pro zahraniční firmy, ale i pro české...

Ano, pomáháme především českým firmám. Zaměření pouze na zahraniční firmy je takový náš mylný mediální obraz. Třeba investiční pobídky nebyly nikdy omezeny jen na zahraniční firmy. Je pravda, že v devadesátých letech dokázaly podmínky jejich čerpání plnit především zahraniční, kapitálově silné subjekty, ale dnes už je běžně splňují i české firmy, které v čerpání investičních pobídek u nás převládají. Tuzemským firmám pomáháme rovněž s vyhledáváním strategického partnera a podobně.

Obracejí se na vás přímo i samotné obce?

Stává se to běžně, starostové nás oslovují třeba při podávání žádostí do programu na revitalizaci brownfieldů. Naše kanceláře v regionech fungují jako takový rozcestník státních služeb. Ať za námi přijde na pobočku kdokoli, nasměrujeme ho tam, kde mu mohou pomoci. Jsme taková spojka mezi soukromou a státní sférou i mezi institucemi veřejné správy navzájem.

Změní něco na vaší práci novela zákona o investičních pobídkách, která začala platit v září?

Novela změnila hodně věcí. Obcí a měst se nejvíc dotkne skutečnost, že se bude posuzovat přínos každého investičního projektu nejen pro státní rozpočet, ale hlavně pro region. Naše agentura bude zpracovávat posudky, jaký konkrétní přínos budou jednotlivé projekty žádající o pobídku mít. Může to být například podíl na budování místní infrastruktury, spolupráce se školami v regionu, spolupráce s lokálními vývojovými a inovačními centry... Naše posudky předáme na Ministerstvo průmyslu a obchodu a odtud půjdou do vlády. Nově bude každý podpořený investiční projekt schvalovat vláda. To je zásadní změna, která by měla zajistit, že do Česka půjdou investice s vysokou přidanou hodnotou, které budou přínosné pro regiony i pro zemi jako celek.

Děkujeme za rozhovor

Pavel Černý

Foto: Dominik Kučera, foto zaslala Jana Kohoutová, tisková mluvčí agentury CzechInvest

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce.