Předseda SMO ČR František Lukl hovoří o opatřeních na pomoc obcím

Za sebou má František Lukl bohaté zkušenosti. Současný předseda Svazu měst a obcí ČR s právnickou profesí působil ve vládě Jiřího Rusnoka na postu ministra pro místní rozvoj. Od února 2005 je starostou Kyjova. Přesto i pro něj a jeho Svaz je letošní pandemie koronaviru a její důsledky něčím zcela novým. Situaci vnímá jako velkou výzvu, řada měst a obcí se bude potýkat s finančními problémy.

Jak se změnil život v obcích v důsledku krize a po vyhlášení vládních opatření?

Velmi zásadně. Mezi lidmi zavládla obava a strach o zdraví své i zdraví blízkých. Starostové museli ze dne na den zajistit ochranné prostředky pro občany a zabezpečit chod města, a to vše za velmi rychle se měnících nařízeních vlády. Několikrát se měnila otevírací doba obchodů, měnily se i počty lidí, kteří se mohou setkat, upravovala se opatření v rámci školního a předškolního vzdělávání. Stále není řádně dořešena péče o ekonomicky slabé obyvatelstvo a osoby bez domova. Přitom starostové musí řešit i denní operativu, například svoz odpadu, funkční veřejné osvětlení, zadávání veřejných zakázek a další záležitosti. Na tuto situaci nebyl nikdo připraven. Po čtrnácti dnech musím říct, že starostové, primátoři i hejtmani svoji úlohu zvládli excelentně. Kus práce mají za sebou, ale ten větší kus je ještě před nimi.

Mají samosprávy dostatek informací od státu, respektive od krajských úřadů?

Počáteční informační chaos je již poměrně dobře zvládnutý. Postupně se všichni naučili používat jednotný informační kanál, který je pro krizové řízení určen. Za jednotnou informovanost v rámci krizového řízení zodpovídá Ústřední krizový štáb, dále pak kraje a obce s rozšířenou působností. Svaz měst a obcí pro lepší informovanost ihned druhý den po vyhlášení krizového stavu zřídil na svém webu speciální rubriku, kde jsou všechny relevantní informace pro vedení měst a obcí. Podle reakcí našich členů náš web starostové nyní hojně navštěvují a jsou s informacemi spokojeni. Pokud je jim cokoliv nejasné nebo je trápí, mají k dispozici telefonní spojení na zaměstnance kanceláře nebo vedení svazu.

Jak vnímáte možnosti podpory místních firem a podnikatelů?

Podpora lokální ekonomiky je pro nás klíčová. Apel Svazu na vládu je již řadu dnů stále stejný - kola ekonomiky se musí co nejrychleji opět roztočit na plné obrátky. Města, obce i kraje jsou významnými veřejnými zadavateli. Od státu potřebujeme určitou jistotu našich příjmů v roce 2020 a jsme připraveni veřejné zakázky ihned zadávat. Již nyní jsme nabádali vedení měst, ať zadají drobné opravy, například nuceně uzavřených veřejných budov, veřejného prostranství a další. Malé zakázky - do 6 milionů Kč na stavební práce a do 2 milionů Kč na dodávky zboží a služeb mohou města zadávat velmi rychle, pokud splní základní zákonné požadavky na transparentnost a proti diskriminaci. Právě na realizaci menších zakázek se velmi často hlásí místní podnikatelé. Cílem našich aktivit tedy je, aby došlo k rychlému zadávání právě tohoto druhu zakázek.

Budete chtít znovu jednat o rozpočtovém určení daní (RUD)?

Je nutné ho zachovat minimálně v takové míře, jako je nyní. Stejně tak je pro nás důležitý doplatek na výkon přenesené působnosti státní správy. Za posledních několik let bylo připraveno mnoho návrhů na změnu RUD. Iniciovali jsme obnovení pracovní skupiny, která by se návrhy zabývala. Věřím, že až se situace uklidní, skupina se sejde a o RUD budeme jednat. Města a obce jsou skvělými hospodáři a finance dokážou efektivně investovat. Je tedy jednoznačně vhodné a pro stát i výhodné, aby do území rozdělil více finančních prostředků. Hlavně na investiční činnost v regionech, ta má pak hlavní dopad do celého ekonomického systému. Dále na podporu kulturního, společenského a sportovního vyžití obyvatel. Po stresu z práce si chce každý trochu odpočinout a znovu nabrat sil.

Do kterých oblastí by měly směřovat národní dotace, aby nastartovaly lokální ekonomiku?

Pro rozvoj lokální ekonomiky je zásadní podpora hlavně drobnějších investic měst a obcí, které mohou realizovat místní firmy. Jedná se tedy převážně o nejrůznější stavební akce, investice do rozvoje veřejných a přírodních prostranství atd. Jako příklad je možné uvést výstavbu veřejné a technické infrastruktury, tzv. modro-zelené infrastruktury, co že je zeleň a vodní plochy a podobně. V současné době je velmi zásadní rozvoj vysokorychlostního internetu, který je důležitý pro elektronizaci veřejné správy, a nyní se ukázalo, jak je důležitý pro zdravotnictví, školství a práci z domova ve všech oborech.

Následkem zhoršené ekonomické situace se dají očekávat propady v rozpočtu. Lze cíleně podpořit menší obce?

Důležité je podpořit města a obce, které pomoc potřebují, a to bez ohledu na jejich velikost. Pokud mají strategické plány na rozvoj a potřebují realizovat investice nebo jiné aktivity, na které z důvodů krize nebudou mít dostatek peněz, je nutné je podpořit. Svaz inicioval vznik pracovní skupiny, která se bude podporou ekonomického restartu pro města a obce zabývat. Jsme přesvědčeni, že na ekonomický restart nejen pro města a obce je třeba pohlížet z co nejširšího pohledu, ale současně se zaměřením na jednotlivé problémy. Je třeba podpořit veřejný i soukromý sektor. Pokud se zaměříme pouze na podporu soukromého sektoru, může to v budoucnu přinést mnoho problémů. Právě veřejný sektor, to znamená i města a obce, zadává veřejné zakázky a tím pohání ekonomiku.

Bylo by vhodné upravit čerpání z evropských fondů?

Pracovní skupina se bude zabývat i nevyčerpanými prostředky z evropských fondů. Základním kritériem je, aby finance šly do oblastí, kde jsou města a obce připraveny co nejrychleji začít s čerpáním. Pouze realizace projektů povede k rychlému nastartování ekonomiky. Obce a města mají řadu připravených projektů, nyní je tedy třeba jim pomoci v jejich realizaci - tato pomoc tak bude pomocí i pro podnikatelský sektor. Tuto propojenost mezi podnikatelským, soukromým sektorem a sektorem veřejným je více než nezbytné intenzivně vnímat.

Jaká další opatření by obce přivítaly?

Opatření, která povedou ke stabilizaci situace na delší dobu. Zatím přesně nevíme, jak bude probíhat výuka na základních školách do konce roku. Kdy se vrátí život do běžných kolejí. Čeká nás spousta práce například v sociální oblasti. Očekáváme zvýšení nezaměstnanosti, více lidí může dočasně potřebovat sociální pomoc. Zatím nemáme žádné informace, jak je na toto připraven stát z hlediska střednědobé koncepce. Na základě podnětů od členů svazu i z vlastní zkušenosti jednoznačně vnímám, že bychom si měli sednout a vést na téma "co bude a nebude" diskuzi v mnoha směrech. Měli bychom se postupně připravovat. Neukvapovat se v mnoha závěrech, mít všechna opatření prodiskutována a přijata v obecné shodě.

Krizová opatření vlády se dotkla i podmínek, za kterých může být svoláno veřejné zasedání zastupitelstva. Jak tato opatření vnímáte?

Veřejná zasedání zastupitelstva provází řada problémů i v době, kdy žádná pandemie není. Vláda již v tomto ohledu svá opatření zmírnila, ale i tak situace není jednoduchá. Pokud je členům zastupitelstva územních samosprávných celků a ostatním osobám včetně veřejnosti při osobní účasti na tomto jednání uloženo dodržovat mezi sebou odstup nejméně dva metry s tím, že musí být použity ochranné prostředky dýchacích cest, každý starosta se musí vypořádat primárně s tím, kde takové zasedání uskuteční, aby zajistil dostatečný prostor. Současně musí řešit to, kdo bude zabezpečovat dodržení tohoto opatření při vstupu do místnosti a jak zajistí, že toho, kdo to nerespektuje, bude muset vykázat z místnosti.

Na první pohled to vypadá možná až úsměvně, ale věřte, že to není příjemné řešit. Představte si situaci v malých obcích, ale i ve městech, kde se dostaví řada občanů. Koho zvolíte, že může realizovat své právo být účasten na veřejném zasedání zastupitelstva, a komu to odepřete? A byť je možno používat prostředky komunikace na dálku, vezměme v potaz, že stále žijeme v době, kdy ne každá domácnost je vybavena odpovídající technikou, potřebným připojením k internetu, signálem. Taková komunikace na dálku musí splňovat alespoň základní kvalitativní kritéria, aby vůbec měla smysl. Doufejme tedy, že se nám podaří se s tímto problémem poprat co nejlépe.

Děkujeme za rozhovor

Foto: archiv PRO města a obce

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce