Recenze na filmový muzikál Čarodějka

Jaký má přesah filmový muzikál Čarodějka, uvedený u nás 5. prosince 2024? Určitě odráží postoj k jinakosti. Dokonce na dvou frontách. A: Titulní dáma je zelená a nehty na rukou lehce asociuje Střihorukého Edwarda. Takže je jiná a vysmívaná. B. Žije v zemi Oz, kde zvířata myslí a mohou vyučovat, ale schyluje se k jejich vyčlenění, věznění a snad vraždění. Gardy země připomínají oddíly SS. Obecně přijatý konsensus se obrací k tomu, že "je němé tváři přece lépe za mřížemi".

Nemá smysl chodit daleko a podobně se chovala většina německého národa, když se ve třicátých letech začalo s "vymetáním" Židů. S Čarodějkou naštěstí pochopíme, že není žádná protižidovská/protizvířecí nechuť vždycky jednolitá, ale může vyvstat opozice, i kdyby obdobně brutální.

Film vkládá ty myšlenky do formy poutavého muzikálu s využitím dokonalých triků a stojí za připomínku, kdy se vynořila (zlá) Čarodějka poprvé. Roku 1900. To prvně vyšla fantasy Lymana Franka Bauma Čaroděj ze země Oz.

Sice jsem se do knihy znovu nedíval, ale ještě tam asi není, že je zlá čarodějka západu celá zelená. Zezelenala totiž až ve slavné filmové adaptaci (1939) s písní Tam za tou duhou, kde ji ikonicky zosobnila herečka Margaret Hamiltonová.

Dorothy Meets The Witches | The Wizard of Oz | Max - YouTube

Teprve Hamiltonová přinesla na trh odporně zelenou kůži a zříme ji na koštěti. Sledujeme také pitvorně létající opice a ty scény, vytvořené ještě bez digitálních triků, dosahují mocné působivosti. Film je dnes kult… a budí specifickým způsobem úžas. Specifickým i v tom, že se původ čarodějek (není jediná) moc nevysvětluje. Proč taky. Ale uplynulo víc desetiletí a narodil se (1954) muž jménem Gregory Maguire. Do filmu s čarodějnicí se zbláznil, v tom nebyl sám, a sledoval ho znovu… a znovu. Četl taky předlohu a bylo mu už dost let, když dostal nápad.

"Vytvořím životopis zelené čarodějky a její vývoj udělám co nejvěrohodnější. Ukážu, že každý není zlý od narození. Možná nikdo."

Tak vznikla jeho kniha Čarodějka (1995). První s takým přístupem nebyl. Zlidšťování zlých podstav je tendence a ne ojedinělá. Příklad? Odporný, batmanovský Joker a poslední dva filmy o něm, z nichž druhý je natolik špatný, až je dobrý (jak ovšem míní takřka jen Quentin Tarantino).

I Maguire svou milovanou zlou čarodějku zlidštil a líčí její vývoj od narození, kdy ji otec zavrhuje jako příšeru. Je pravda, že nebyla jeho. Pravým tátou je sám mocný… Ale prozrazuji příliš.

V původní Baumově knize, která je skvělá, nemá zelená čarodějka ještě ani jméno, a tak Maguire nějaké vymyslel. Jak? Vzal iniciály jména Lyman Frank Baum (muže, jehož plným právem obdivoval) a speloval a dospěl ke křestnímu jménu Elphaba. Už jen přidat příjmení Thropp a výsledný román vyšel a věru neostrouhal. Naopak. Setkal se s uznáním a např. deník Los Angeles Times ho zmínil vedle legendárních ság Gormenghast a Duna. Ostatně i Maguire psal další díly a možná ještě nějaký připíše.

I výtky ale byly oprávněné. Původní autor nabarvil západní čarodějku "na zlo" a sotva měl v plánu rozporovat její povahu. Pohádky to nedělávají. Maguire se tedy zachoval trochu svévolně až bezohledně. Na druhou stranu… Existuje dlouhá řada pokračování, kterých se dopustil už Baum počátkem dvacátého století a z nichž zatím česky vyšla jen dvě. Ta pokračování také často zpětně vysvětlují! Proč?

"Protože chceme mít vysvětlené všechno, i když je to jen fantasy!" slyším a představuji si setkání Lymana Bauma a dítěte, které se ho na autogramiádě ptá: "Jak to, že měly opice v Oz perutě jako andělé? Byly stvořeny létajícími už před tisícem let, v pravěku?"

Nevím, co řekl Lyman Frank Baum, protože jsem všechny jeho knihy nečetl (z tří česky vydaných, pravda, nabývám pocitu, že jsou pokračování ještě lepší než první díl), ale sedím v multiplexu a vidím, co vysnil mistr Maguire. Opice jsou zaměstnány jako palácové strážce Čaroděje, který Oz vládne, a šéf stráží hovořívá nadšeně o ptácích. Když to zelená Elphaba zví, přečte umně děsivé, dlouhé zaříkávadlo z magické knihy, jak to nikdo jiný dosud nezvládl (ani ředitelka školy kouzel), a normální opice se stanou okřídlenými, což je, řekl bych, hrůzné. Jaký měla Čarodějka popud k podobnému vylepšení? Spontánní? Nebo chtěla v pýše definitivně prokázat um a vyšší kvality? Každopádně to, co následuje, představuje klíčový zvrat. Čaroděj se prořekne, že budou opičáci nad zemí pohodlně létat jako agenti a mj. sledovat dodržování ostrakizace zvířat, a zelené dámě dojde rovněž další. Na pohled milý pán Ozu (hraje ho skvěle Jeff Goldblum) kouzlit neumí. I proto ji, Elphabu povolal! Z toho důvodu nejschopnější čarodějku potřebuje. Aby udržel moc. Ani neskrývá, že zvířata do klecí putovala hlavně proto, že ovladatelný lid potřebuje nepřítele a mění se jinak v neovladatelný lid. A právě na kozla-historika a další zvířata budou moci Čaroděj a ředitelka univerzity už vždycky svést lapsy.

U Maguira v knize… a také ve filmu zastupuje "nepřítele" hlavně kozlí profesor Dillamond, jeden z posledních pedagogů, kteří ještě nebyli vyštípáni z kouzelnické fakulty; ale během přednášky je uvězněněn a… Opět bych prozradil moc.

I když měl pan spisovatel Maguire velmi malý respekt k původnímu románu, uspěl, a to tak dokonale, že roku 2003 uvedli na Broadwayi stejnojmenný muzikál podle libreta Winnie Holzmannové. Dílo, hrané pak mj. v Londýně, Německu, Japonsku a v Praze, dosáhlo nejen na tři ceny Tony, ale stalo se čtvrtým nejdéle hraným muzikálem na Broadwayi. Dosud 7400 repríz.

Obvykle je pro podobný úspěch potřeba propracovat aspoň tři hlavní hrdiny. Stalo se. Je tu zlobivý student-krásný princ a vedle Elphaby stojí za třetí i druhá jeho potenciální partnerka, překrásná studentka kouzelnictví Galynda. Všechny ty tři postavy procházejí vývojem a zásadním momentem se stává chvíle, kdy se Galynda zelené spolubydlící (konečně) zastane, aby ji dál akceptovala a aby se staly kamarádkami. Ale nebude mít kamarádství stejné hranice jako Galindina povrchnější povaha?

Momenty ze školy samozřejmě upomenou na momenty z Harry Pottera, ale to je celkem irelevantní, a podobně se příběhu sotva dá vyčítat, že bere nabývání schopnosti čarovat (mj. generovat levitaci) jako důsledek psychické hrdinčiny války se světem, jak si to pamatujeme z Carrie Stephena Kinga a Matyldy Roalda Dahla.

Zastavím se už pouze u jediného momentu "z života", který dělá z příběhu víc než fantasy. Víc než pohádku. Je to scéna, kdy si Galinda "na protest" proti uvěznění zvířat veřejně mění jméno… na pouhé Glynda. Jednak to dělá se zpožděním a za druhé v domnění, že jde o obří oběť. Ústupek je to, ale trapně banální, což kráska nepochopí. Uklání se. Nechápe, že není tvůrkyní pražádné valné provokace. Nezvířecí lid jí ostatně rád zatleská. Co dodat?

Rasismus, a tím je strašně záludný, je někdy vlastností těch nejcharismatičtějších lidí. Ještě divnější je, že mohou být ve zbytku spektra dobří. Jeff Goldblum hraje Čaroděje podle toho a pouze je otázka, je-li skutečně nevinný prosťáček, který si není vědom, co se v zemi děje pekelného. U Bauma to prosťáček původně byl, ale Baum také zemřel dlouho před druhou světovou válkou.

Je tu i další, méně samozřejmá myšlenka. Někdy se - postupně - staneme tím a právě tím, co v nás ostatní vidí… a vidět chtějí. Jsou dokonce názory, že nelze podobné proměně uniknou. Psal o i Josef Nesvadba… a snil - vysoce skepticky - o tváři gangstera, která vás, pokud ji dostanete, gangsterem udělá. Ve filmu Čarodějka, který bude mít ještě druhý díl, ale není stále úplně patrné, zda zelená hrdinka podlehne - po dlouhém životním boji - tomuto nutkání. A podlehne-li (prsty na rukou už se jí, pravda, křiví), do jaké míry.

Ano, chápu, že půjdete na titulkovanou verzi, ale pozor, v dabované hrdiny zpívají ti samí představitelé, co to zvládli v Praze. Závěrem již jen poznámka k aktuálním cenám vstupenek. Chápu i to, že je tohle, co řeknu, pro síť kin ekonomicky nereálné, ale stejně by mě zajímalo, zda by do multikina - ve čtvrtek odpoledne - přišlo taky jen šest lidí (jako jsem to zažil já), kdyby najednou lístek nestál dvě stě až tři sta, ale jen dvacet až třicet korun.

Přišli by? V dnešních časech nelze vyloučit, že by dokonce i podobná změna - rovná vydělení deseti - návštěvnost skvělé Čarodějky moc nezvýšila!!!

WICKED. USA 2024. 160 minut. Podle předloh Gregory Maguireho a Lymana Bauma a podle scénáře Winnie Holzmann a Dana Fox režíroval Jon M. Chu. Hudba John Powell a Stephen Schwartz. Hrají Jeff Goldblum, Cynthia Erivo, Ariana Grande, Jonathan Bailey, Michelle Yeoh, Idina Menzel a další.

Verdikt: 90 %

Ivo Fencl