Renáta Navrátilová: MALÝ ŠIKANISTA aneb Jak mámy přicházejí o iluze

19.09.2022

Mateřství je nekonečně dlouhá jízda na bouřlivé vlně hormonů, emocí a vína...

Taky jste si mysleli, že je těhotenství nejkrásnější období v životě ženy? Já tedy ano. Namísto toho je mi špatně, pálí mě žáha, jsem oteklá, nemůžu najít vlastní kotníky, manžel a pes se stěhují před mými náladami na balkon, a jak čas ukáže, místo roztomilého andílka porodím uřvaného paviána...

A ty směšné představy a plány! Přiberu maximálně osm kilogramů. Prcek bude spáč po mně. Na všechno budu mít spoustu času. Řekněte mi někdo, jak jsem mohla být tak naivní...? Naposledy jsem se dobře vyspala, než jsem otěhotněla.

Úsměvný deník hlavní hrdinky Alice, ve kterém s nadhledem a laskavým humorem popisuje epizody z průběhu svého těhotenství, porodu a posléze rodinného života ve čtyřech - matka, otec, dítě a pes Eddie.

Křest knihy proběhl v knihkupectví Luxor, 14. září 2022.Kmotry byly např. Tereza Bebarová a Radka Pavlovčinová.

Ukázky z knihy:

Alice - den šedesát sedm

Dnes k nám přijela na návštěvu kamarádka i se svými třemi rato­lestmi. Je u nás živo. Eddiemu z tlamy vyšlo tiché zoufalé zavytí hned, jak početnou návštěvu spatřil v předsíni. Na balkon se odstěhoval chvíli poté, co se po něm začalo nejmenší dítko věšet a nejstarší ho tahat za kožich.

"Tak co ten váš malý terorista? Už jste se sžili?" zajímala se kama­rádka hned ve dveřích, ještě neměla ani vyzuté boty.

"Jojo," lhala jsem, až se mi od pusy prášilo.

"Tak to je super. Kdy plánujete další?" vyzvídala. Popravdě ne­chápu, proč všichni mají tendence se novopečené jednonásobné matky, která má v živé paměti všechny chuťovky prožité v těhotenství a během porodu, hned ptát na dalšího potomka. Pravděpodobně jim to přijde jako vhodné konverzační téma.

"Brzy," nezklamu ji. "Úplně jsem se v tom našla, i když...," zavá­hám při pohledu na to, jak se její tři děti rozprchnou do všech stran. Dokonce i to nejmenší, které leze po čtyřech, má slušnou rychlost. Zachvátí mě panika. Copak se dá tolik dětí uhlídat? To nejmladší, moje, naštěstí zatím spokojeně spinká. Ehm, už nespinká. Nezvyklý rachot v bytě ho probral. Paráda. Teprve před chvílí jsem ho uspala a že to dalo práce. Zatímco jdu pro něj do ložnice, z obýváku se už ozývá pláč a kamarádčin hlas:

"Matyáši, přestaň Marjánku tahat za vlásky. A ty, Edvarde, nechej tu záclonu na pokoji. Matyáši, slyšel jsi?! Edvarde, okamžitě pusť tu záclonu. Marjánko, ne, nedávej prstíky do zásuvky. Edvarde, co jsem řekla? Slyšíš mě!?"

No, potěš koště. Nepochybuji o tom, že malý Edvard slyší, když to slyším i já přes dvě místnosti. Ne nadarmo se říká, že jedno dítě je jedinec, dva jsou pár a tři smečka.

Alice - den šedesát osm

Po včerejším dni a po necelých třech měsících mateřské dovolené musím konstatovat, že se už pomalu začínám těšit na důchod. Nejvíc se těším, až se vyspím. A až po mně nikdo nebude chtít sex, což v překladu znamená totéž: těším se, až se vyspím. Samotný sex by mi nevadil, jen na něj nějak není energie. Malý usíná až po půl jede­nácté. Minimálně další hodinu mi zaberou povinnosti. Ve dvanáct padám do postele víc mrtvá než živá. A kolem půl jedné už kojím a to se opakuje v krátkých intervalech až do rána. Někdy si připadám jako štvanec a ne jako matka a už vůbec ne jako rodič na dovolené.

Renáta Navrátilová (*1988) se narodila v Prostějově. Už na základní škole propadla četbě knih. Její první román Ironie osudu vyšel jako e-kniha v době, kdy studovala na gymnáziu (2007). S psaním knih poté pokračovala i na vysoké škole (vystudovala Masarykovu univerzitu v Brně). Mezi její další zájmy patří sport, divadlo a hudba. Humoristický deník Malý šikanista je autorčinou šestou knihou.

Autor i foto: Petr Mráček