Rozhovor s Martinem Netolickým hejtmanem Pardubického kraje

Obcím usnadňujeme život, říká hejtman Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický, Ph.D.

Na říjnové poradě ředitelů středních škol jste informoval, že kraj bude otvírat nové obory na školách na základě zájmu zaměstnavatelů. Jakým způsobem zájem zaměstnavatelů zjišťujete?

Snažíme se napříč krajem komunikovat se zaměstnavateli, kteří pociťují nedostatky na určitých pracovních pozicích. Existují různé diskuzní platformy, na nichž máme možnost se s podnikatelským sektorem setkávat a vyměňovat si zkušenosti. Na základě diskuze jsme například ve spolupráci se společností Bühler na Střední škole obchodu, řemesel a služeb v Žamberku otevřeli obor obráběč kovů. Studenti mají možnost dlouhodobě se zapojovat do výroby, vyrábět konkrétní produkty, které putují k zákazníkovi, a pracovat v kolektivu. To pro ně má samozřejmě úplně jiný přínos než pouze několikatýdenní stáže. Několikrát jsme avizovali, že nové obory budeme otevírat pouze po širší debatě se zaměstnavateli a s podmínkou, že škola uzavře některý z méně obsazovaných oborů. Škola sama navrhne, který obor by za nový vyměnila, a následně je po schválení v krajské radě možné tak učinit.

V roce 2018 proběhlo v Pardubickém kraji 46 výběrových řízení na ředitele středních škol. Co bylo důvodem pro tak velkou "vlnu" konkurzů a jak jste spokojen s výsledky?

Tento postup jsme avizovali již po krajských volbách v roce 2016, takže dotčení ředitelé měli tuto informaci s velkým předstihem, což jsem považoval za základ. Vypsání konkurzů na ředitele škol po uplynutí jejich šestiletého funkčního období nám umožňuje školský zákon, proto jsme se rozhodli tuto možnost stejně jako některé další kraje využít. Do konkurzních řízení se nám přihlásilo celkem 66 uchazečů. Většina ředitelů své pozice obhájila, a tak krajská rada jmenovala pouze devět nových ředitelů. Nutno říci, že jsme se v rámci výběrových řízení seznámili s často velmi zajímavými koncepcemi rozvoje školy, které budou ředitelé v příštích šesti letech naplňovat. Cíl tak byl z mého pohledu splněn, protože i obhajující ředitelé se museli zamyslet nad dalším rozvojem školy.

V Pardubickém kraji se nacházejí dva velké železniční uzly: Pardubice a Česká Třebová. Jaké plánované investice státu na železnici jsou pro kraj prioritní v dalších letech?

Před nedávnem jsem hovořil s novým ředitelem Správy železniční dopravní cesty, který sdílí naše priority. Mezi nimi zůstávají průjezdy stanicemi Česká Třebová a Pardubice, ale také hlavní železniční koridor Choceň - Ústí nad Orlicí. Stávající kapacita trati v tuto chvíli neodpovídá množství osobní železniční dopravy v koordinaci s nákladní. Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné zdvojkolejnění trati z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí do Chocně, hrozí, že propustnost nejpřetíženějšího úseku v České republice bude ještě horší. Zvýšení kapacity tranzitního koridoru není jen zájmem Pardubického kraje, ale celé České republiky.

Druhým významným projektem je průjezd železniční stanicí Česká Třebová včetně nového způsobu uchycení trakčního vedení. Tento projekt vyvolává oprávněné připomínky obyvatel České Třebové, kde železniční trať de facto půlí město na dvě části. Občanům se těžko vysvětluje, že je v jejich zájmu vybudování často až pětimetrové stěny, když doposud byli zvyklí na jistou hlukovou zátěž způsobenou stavem železničního svršku. Je nám jasné, že normy jsou daleko přísnější než před desítkami let při přestavbě koridoru. S občany je nutné mluvit a najít i vizuálně zajímavé řešení včetně materiálu, který jim nebude bránit ve výhledu, a přitom dostatečně pohltí zvuk z projíždějících vlaků. S novým vedením města jsem na toto téma jednal a mám pocit, že jsme v souladu a můžeme přesvědčit investora, aby zapracoval připomínky a vybral takovou variantu, která nezdrží rekonstrukci celého uzlu.

Pardubický kraj se účastní projektu Česko-polská Hřebenovka. Co je jeho obsahem a jaké jsou přínosy pro kraj?

Projekt předpokládá využití historického dědictví v podobě hřebenových tras a má velký potenciál udržet návštěvníky nejen na jednodenní, ale i na vícedenní pobyty s přespáním, což je hlavní přínos pro zaměstnanost v příhraničních oblastech. V rámci projektu, jehož partnerem je také náš kraj, bude vystaveno celkem 11 rozhleden, přičemž osm bude historickým obnovením zaniklých rozhleden či vyhlídkových míst nebo využitím jiného historického dědictví. Pouhé tři rozhledny budou zcela nové. Do celého projektu je zapojeno těžko uvěřitelných 18 partnerů, kterými jsou kromě našeho také Královéhradecký kraj, Olomoucký kraj, Liberecký kraj a obce na trase hřebenovky. Náklady projektu, jehož realizace má být dokončena v říjnu 2020, činí přes tři miliony eur.

Jak hodlá vedení kraje v letošním roce podporovat turistický ruch?

Podpora cestovního ruchu je dlouhodobou a systematickou záležitostí, ve které nejde měnit priority z roku na rok. V oblasti propagace jsme například v loňském roce vydali mapu minipivovarů, které jsou v posledních letech velmi oblíbené a lidé je v rámci návštěv jednotlivých regionů často vyhledávají. V rámci výročí 100 let Československa jsme také propagovali architekturu první republiky, které je v našem kraji spojena především s osobou Josefa Gočára a se spoustou dalších významných jmen. Jsme aktivní i v rámci nových možností prezentace, ať už se jedná například o youtubery, či využití sociálních sítí. Naše destinační společnost navazuje kontakty se zahraničními touroperátory, kteří přesně vědí, co klienti z dané země od cílové destinace požadují, a snaží se jim nabízet konkrétní produkty ušité na míru. Samozřejmostí je pak podpora měst a obcí v rámci budování infrastruktury cestovního ruchu, podpora turistických informačních center i další možnosti čerpání krajských dotací.

V Asociaci krajů ČR jste předsedou komise pro veřejnou správu a legislativu. Které úkoly komise aktuálně řeší a jakých úspěchů se jí pod vaším vedením podařilo dosáhnout?

Jsem velmi rád, že se nám podařilo úspěšně dovést do konce novelizaci správního řádu ve věci takzvané systémové podjatosti. To znamená, že úřední osoba nebude moci být vyloučena, bude-li její domnělá podjatost vyvolána mimo jiné jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnímu celku. Důsledkem přijetí navrhované úpravy by měl být výrazný pokles počtu zejména účelových námitek podjatosti, tedy námitek systémové podjatosti, což povede k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů. Mezi dalšími bych jmenoval například zákon o střetu zájmů, zákon o informacích či naši kritiku k záměru centralizovat veřejnou správu.

Jaké jsou priority vašeho kraje v oblasti poskytování dotací?

Snažíme se zajistit rovnoměrný rozvoj celého území, takže dotační záběr kraje je velmi široký. V prvé řadě bych zmínil oblíbený krajský program obnovy venkova. Dotace z něj jsou určeny například na výstavbu, opravu, obnovu a údržbu občanské vybavenosti, místních komunikací, chodníků, cyklistických a pěších stezek, veřejného osvětlení nebo úpravu veřejné zeleně. Jeho součástí jsou také dotace na podporu venkovských a pojízdných prodejen či projekty místních akčních skupin. Mezi dalšími dotačními programy bych zmínil podporu dětských dopravních hřišť, podporu dobrovolných hasičů, a to jak na drobnou techniku, tak na pořízení automobilů, stavbu či rekonstrukci požárních zbrojnic či nákup cisternových stříkaček. Jsem velmi rád, že se při cestách krajem setkávám od starostů s velmi pozitivní zpětnou vazbou především na jednoduchou administraci našich dotací, které jsou ve srovnání s těmi evropskými snadno dosažitelné. I když se nejedná o miliony korun na jednoho žadatele, jsem přesvědčený, že obcím tyto prostředky usnadňují život a pomáhají v jejich dalším rozvoji.

Děkujeme za rozhovor.  
Zdroj: Pavel Černý

Foto: DominikBartak; WIKIPEDIE
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hejtman_Pardubického_kraje_Martin_Netolický.jpg 

Foto podléhá licenci Creative Commons 

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce