Rozhovor s Milošem Vystrčilem předsedou Senátu Parlamentu České republiky

Poté, co byl zvolen předsedou Senátu, prohlásil Miloš Vystrčil, že Senát bude dál plnil roli ústavní pojistky. Do politiky vstoupil po roce 1989 jako neuvolněný zastupitel a radní města Telče, poté byl starostou Telče, zastupitelem a 1. náměstkem hejtmana Kraje Vysočina a v letech 2004-2008 i hejtmanem Kraje Vysočina. Zná Poslaneckou sněmovnu, deset let působí jako senátor. 19. února byl v tajné volbě senátorů zvolen předsedou Senátu.

Vědí lidé, jak konkrétně Senát hraje roli ústavní pojistky?

Ne všichni to vědí, proto jsem rád, když obce a školy jezdí do Senátu na návštěvy. Senát má více funkcí, jednou z nich je ústavní pojistka. Senát kontroluje kvalitu zákonů. Buď je vrátí do Sněmovny s návrhem na opravy, nebo odsouhlasí či zamítne. 

Pro roli ústavní pojistky používá Petr Pithart příměr, že Senát je v roli hasicího přístroje. Ten můžete mít roky na zdi a nepoužijete ho, ale pokud začne hořet, uhasíte oheň.

V politické praxi není možné změnit ústavní zákony, aniž by to odsouhlasil Senát. Jedná se například o právo na bezplatnou zdravotní péči, svobodu slova a shromažďování, právo na ochranu zdraví. Bez Senátu nelze měnit ani volební zákony, které jsou uvedeny v článku 40 Ústavy. V praxi se stává, že nás někdo při volební kampani ošálí a slibuje nesplnitelné věci. Může se stát, že lidé takovému člověku uvěří a strana nebo hnutí získá (sama nebo spolu s jiným politickým uskupením) ve Sněmovně více než 120 poslaneckých mandátů. Pokud by chtěla měnit práva zakotvená v Ústavě, potřebuje k tomu souhlas tří pětin poslanců a tří pětin přítomných senátorů. To znamená, že i kdyby dané politické uskupení mělo 120 poslanců, bude k rozhodnutí potřebovat souhlas Senátu. Jenže v Senátu se nekonají volby ve stejné době jako volby do sněmovny, respektive volby probíhají vždy jen do jedné třetiny. V Senátu je ve stejné době z pohledu mandátů politiků jiná většina, a proto senátoři nebudou pro takový návrh hlasovat. Tím jsou dány nejméně dva roky do doby dalších voleb, kdy si voliči mohou ověřit, jestli to, co populistický politik či uskupení hlásá, je pravda, a jestli kroky, které navrhuje, jsou správné. V rozhodujícím okamžiku Senát zaručí, že se nezmění ústavní systém a že nedojde k nabourání principů, na kterých funguje svobodná a demokratická společnost.

Vysvětlování role Senátu je jedna z věcí, která je důležitá. Budete ji vy sám nebo i vaši kolegové senátoři vysvětlovat v regionech?

Já to dělám už nyní. Každý rok tu mívám návštěvy jak z obcí, tak škol a různých zájmových spolků. Projdeme si Senát, potom si sedneme v jednacím sále a já odpovídám na podobné otázky jako dnes vám. Mnozí pak řeknou "to jsem netušil/a, že Senát plní i takové role". Předpokládám, že budu pokračovat ve výjezdech do obcí a krajů, jak to dělal Jaroslav Kubera. Také doufám, že se podaří přesvědčit média, aby o Senátu více psala. Je to i na nás, senátorech, musíme se snažit, aby se o něm víc vědělo. Lidé potřebují vědět, že tu jsme a co děláme, aby si mohli udělat názor.

Čím si vysvětlujete, že jste při volbě předsedy Senátu dostal proti panu senátorovi Jiřímu Růžičkovi takovou podporu - 52 hlasů pro vás a 21 hlasů pro Jiřího Růžičku?

V Senátu funguje, že když posuzujeme nějaký zákon, zajímá nás především jeho kvalita. Naprostou většinu zákonů nevracíme proto, že je navrhla koalice, ale proto, že jsou napsány špatně. Důkazem toho je, že pro vrácení hlasují často senátoři zvolení za sociální demokracii nebo za hnutí ANO. Bavíme se o věci a o kvalitě jejího provedení. Jestliže vystoupí senátor za jinou politickou stranu a poukazuje na vady, jsem připraven to podpořit. Třeba tento můj postoj mohl vést k tomu, že jsem získal větší podporu senátorů.

Chcete zlepšit komunikaci s Poslaneckou sněmovnou. Jakou zvolíte strategii?

Rád bych se setkal s panem předsedou Vondráčkem. Jako senátoři dostáváme ze Sněmovny ke schválení pouze takzvaný výpis změn v zákoně. To znamená informaci o tom, co se zrušilo, ve formě: "bod 32) slovo a se mění na slovo nebo...". Nedostaneme celý text, ve kterém by bylo vyznačeno, co se změnilo, ani celý text nově přijatý. Pak sedíme a rozklíčováváme, co se vlastně s předlohou stalo. Všichni si dělají změnový dokument, škrtají si, co vypadlo, a podtrhávají to, co je nové. To je úplně absurdní situace. Ten, kdo dělal ve Sněmovně zmíněný výpis, musel mít k dispozici to, co Senát potřebuje. A tento tvar dokumentu nemůžeme ze sněmovny vymámit. Vhodná by byla viditelnost změn, co kdo navrhnul, což je také dokladem transparentnosti. Takto by občané viděli, kdo navrhoval jaké změny.

Senát chce prodloužit lhůtu na projednání zákonů na šedesát dnů.

Některé zákony, jako třeba školský zákon nebo občanský zákoník, jsou velmi složité, v délce několika desítek i stovek stran, které musíte přečíst a ptát se těch, jichž se zákon dotýká, co si o tom myslí. Ne všichni mají stejný názor, některým to vyhovuje a jiným ne, a vy se v tom musíte zorientovat. Na to potřebujete čas.

Zmínil jste podporu veřejných slyšení v Senátu?

Poté, co jsem to řekl, byla navržena spousta témat. Byl bych rád, abychom vrátili veřejným slyšením autoritu, jako mají vystoupení na plénu Senátu. Aby ti, kteří vystoupí, to brali velmi vážně. Veřejné slyšení má být dobře připraveno z hlediska kladení otázek i formulace závěrů. Kdyby se nám do konce volebního období podařila dvě tři veřejná slyšení, bude to úspěch.

Jako politik jste řadu let působil v samosprávě. Co jste si odtud důležitého odnesl?

Ti, kteří pracují v komunální politice, vědí, co znamená být neuvolněným radním. Po roce 1989 jsem byl 4 roky neuvolněným radním města Telče. Rada města funguje jako "maličká vláda", a tak pro mě byla veliká škola, když jsem tuhle práci dělal při zaměstnání jako učitel gymnázia.

Ze samosprávy jsem si odnesl, že není pravda, že jsou méně a více důležité věci. Pro některé lidi může být to, jestli je opravený chodník, stejně důležité jako to, jestli jsme dobře připraveni na příchod koronaviru. Když za politikem přijde občan se svým problémem, nemůže ho odbýt tím, že jede na jednání s prezidentem. Hrdinové naší doby, kterých si často nevšímáme, nejsou jen ti, kteří někoho zachránili z hořícího domu, ale i ti, kteří dlouhodobě a vytrvale pečují o nemocné lidi nebo vychovávají čtyři děti. Často nemají dostatek prostředků, přesto všechno zvládají a k tomu se ještě usmívají a život si užívají. My si často neuvědomujeme, že každodenní, dlouhodobá a někdy úmorná práce lidí je největší služba společnosti.

Země stojí kromě rodiny i na samosprávách a ty je třeba podporovat a věřit jim. Dnes se lidem často nevěří, a proto je tendence omezovat prostor, ve kterém se lidé mají svobodně pohybovat, řídit a regulovat, a to je špatně. I zákony píšeme jako návody k použití. Zákon ale není návod k použití, má pouze vymezit hranice.

S čím se na vás obracejí občané ve vašem senátorském obvodu v Jihlavě?

Komunální politici se na mě obracejí v souvislosti s nadměrnou administrativou a s vyřizováním žádostí, které obce dávají na ministerstva. Na tom často závisí, jestli obec například stačí včas podat žádost o dotace. Občané řeší problémy, které se týkají např. příspěvku na péči. Je evidentní, že dosáhnout rychlého posouzení toho, jestli má člověk nárok na příspěvek na péči, je neuvěřitelně složité, mnohdy dochází k obrovským prostojům. Často se na mne občané obracejí ve věci sporu s krajskou samosprávou, kdy mají pocit, že úřad nerozhodl správně. To je složité, nicméně prosím lidi, aby svůj problém podrobněji popsali a případně doložili dokumenty. Potom napíšu dopis příslušnému ministrovi a tážu se, proč žádost občana nebyla dosud vyřízena. Pokud by ministr nereagoval a věc nepokročila, mohou se o to v další fázi zajímat média. Někdy se může ukázat, že stěžovatel nemá pravdu.

V únoru jste zveřejnil tři dokumenty, které se našly v aktovce Jaroslava Kubery. Dopis z čínské ambasády doručený prezidentské kanceláři a další dokumenty, které k dopisu přidala Kancelář prezidenta republiky. Dopis působí jako soubor odstavců, které nemají adresáta, nicméně vyjmenovávají, co je republice a jejím představitelům, jmenovitě předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, zakázáno dělat. Zdá se, že tady už nešlo jen o cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan, ale o věci vážnější. Odpověděl vám prezident republiky, jak reagovala jeho kancelář na dopis ambasády?

Skutečně to možná není celý dopis, pouze jeho část. Panu prezidentovi jsem napsal, aby vyjasnil, jak se dopis dostal k předsedovi Kuberovi, a aby napsal, jak je možné, že ačkoli má dopis takový obsah, nezaznamenal jsem žádnou reakci ze strany Hradu. Ptám se také, jestli by čínský velvyslanec neměl svou misi v ČR skončit. Odpověď z Hradu je, že tuto věc budeme probírat na schůzce nejvyšších ústavních činitelů, kde si věc vysvětlíme. Na základě toho jsem oslovil ministra zahraničních věcí pana Petříčka, aby na dopis z ambasády neprodleně reagoval. Ministr mě požádal, že by chtěl připravit kritické stanovisko k dopisu velvyslanectví ČLR, které by mělo být projednáno na schůzce nejvyšších ústavních činitelů a mělo by být společným stanoviskem. Souhlasil jsem s tím s výhradou, že pokud pro mne stanovisko nebude dostatečně razantní, nemohl bych s ním souhlasit a musel bych vydat své stanovisko. A nemohu vyloučit, že by i Senát zaujal své stanovisko.

Jaká je role Senátu v zahraniční politice?

Zahraniční politiku určuje vláda, respektive Ministerstvo zahraničních věcí. Podle mne je důležité, abychom alespoň v oblasti zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti drželi jednotnou linii. Pokud ji někdo z nás (ústavních činitelů) držet nemůže, následně by neměl činit vyjádření, která budou poškozovat ČR, což se, myslím si, prezidentovi republiky úplně nedaří. Když prezident prohlásí, že se přijel do Číny učit, jak stabilizovat společnost, není to dobré. Právě tak si myslím, že když premiér jezdí na jednání o přerozdělování prostředků z evropských fondů a zároveň je významným majitelem, respektive obmyšleným v oblasti zemědělství, jeho vyjednávací pozice není ideální. Je otázkou, jestli je schopen naplno hájit české zájmy. Senát se snaží hájit české zájmy. Může se stát, že se právě v otázce Tchaj-wanu neshodneme, nicméně každý je nositelem nějaké odpovědnosti.

Dovolte mi jednu osobní otázku: Je vaše paní srozuměna s tím, že role předsedy Senátu bude náročnější než vaše dosavadní působení v politice?

Moje žena je smířená s tím, že vždycky, když něco dělám, dělám to naplno. Když jsem byl učitelem na gymnáziu, chodil jsem na sedmou do školy, domů jsem chodil kolem páté a pak jsem šel trénovat žáky ve fotbale. Když je někdo "blázen", je jedno, jestli je učitelem nebo předsedou Senátu (smích). Známý mi teď vyprávěl, jak třikrát týdně po práci trénuje děti a v sobotu jede na půl dne nebo na celý den jako doprovod a trenér 15 dětí. To je ten hrdina všedního dne, o kterých jsme už mluvili. Já svou práci dělám, protože jsem si ji vybral, a mám obrovské štěstí, že můžu dělat to, co mě baví.

Děkujeme za rozhovor

Zuzana Pacinová

Foto: archiv PRO města a obce

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce.

Komerční sdělení:

Předseda Senátu, Miloš Vystrčil se na konci září 2021 vyjádřil v pořadu Události, komentáře na ČT24 k problematice elektromobilů v souvislosti s cennými kovy. Můžeme jen souhlasit, že drahé kovy se v posledních letech zhodnocují. Jejich nedostatek a zvětšující se poptávka ženou cenu nahoru. Stejně tak je tomu i u toho nejstaršího cenného kovu. Zlato opět láká investory po celém světe, kteří se díky němu snaží uniknout vlivu inflace na své úspory. Přidejte se k nim i vy a podívejte se na naše investiční zlato.