Rozhovor s ředitelkou Akademie věd ČR Evou Zažímalovou

 O zkušenostech ze spolupráce s regiony hovořila prof. Eva Zažímalová - žena, která stojí v čele Akademie věd ČR.

Existuje rčení "to není žádná věda" nebo "nedělej z toho vědu". Mluvčí tím dává najevo, že pochopil podstatu problému a že by si s ním hravě poradil. Paní profesorko, jak se na tohle díváte z pohledu předsedkyně nejrenomovanější české vědecké instituce?

V Akademii věd České republiky vědu děláme, a samozřejmě nikoli proto, abychom vzbuzovali dojem, že věci jsou tak složité, že nemá smysl se jimi zabývat. Jsme největší domácí institucí neuniverzitního výzkumu a svými mezinárodně uznávanými výsledky, expertními stanovisky připravovanými pro Parlament a Senát ČR nebo širokým záběrem různých popularizačních akcí a činností ukazujeme smysl vědy. V posledních letech zintenzivnila také naše spolupráci s regiony, jimž nabízíme znalosti pro praktické využití základního výzkumu. Máme zájem o to, aby ti, kdo rozhodují v komunální politice, uměli využít objektivních faktů, efektivních technologií a nejnovějších vědeckých poznatků pro zlepšení kvality života ve svých regionech.

Proč vlastně Akademie věd nabízí spolupráci regionům?

Na myšlenku propojit vědce z pracovišť Akademie věd s praktiky v regionu přišel před lety kolega z Ústavu chemických procesů, který tuto spolupráci nejprve nabídl pro řešení ekologických problémů v Pardubickém kraji malému sdružení obcí Orlicka. Potřebovali určit, proč se v řece Divoká Orlice objevují ryby s vysokým obsahem rtuti v těle, nebo pomoci při sběru dat k migraci cizinců v tomto regionu. Pro sídelní město Pardubice vznikl v souvislosti s touto spoluprací například model ohrožených míst při možné nehodě v chemické továrně Synthesia a doporučení pro evakuaci obyvatel. Od roku 2013 nabízíme podobnou spolupráci všem krajům ČR při řešení úkolů sociálního, ekonomického, ekologického, přírodního a kulturního charakteru. Zatímco akademická pracoviště garantují odbornou kvalitu projektů, regiony zaručují přínos konkrétních úkolů pro danou oblast.

Jak se vybírá téma pro projekty?

Témata vybírají společně vědci a regionální partneři. Někoho zajímá, jak se vyrovnat s útlumem pastvy a zarůstáním krajiny, která pak ztrácí přirozenou biodiverzitu. Z toho vznikl velmi úspěšný projekt sledující vliv vysazení velkých býložravců, např. zubra evropského nebo praturů, v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá ve Středočeském kraji. Jinde se spojili geologové s vulkanology a pro měření zemětřesných rojů využili Goetheho štolu v Komorní hůrce v Karlovarském kraji, která je významnou technicko-vědeckou památkou. Ústav pro výzkum globálních změn se zapojil v Jihomoravském kraji do sledování uhlíkové bilance městského ekosystému a zároveň poskytl zájemcům svá data a vědomosti ke zmírnění dopadů sucha v regionu. V Jihočeském kraji pomáhají muzikologové s dramaturgií operních představení v jedinečně dochovaném barokním divadle na zámku v Českém Krumlově, ve Zlínském kraji probíhá spolupráce hvězdárny ve Valašském Meziříčí a chemiků, kteří určují složení meteorů a meteoritů analýzou jejich spektra při průletu atmosférou. Velmi rozšířená je také spolupráce krajů, respektive jejich příspěvkových organizací s archeology při zpracování nálezů, na něž muzea nemají vlastní kapacity. Někdy s iniciativou přijdou vědci z našich pracovišť, kteří hledají srovnávací materiál určitých parametrů nebo rozšiřují síť pozorovacích míst. Jindy je to naopak dotaz např. z odborů kultury, sociálních věcí, regionálního rozvoje či životního prostředí krajských úřadů nebo aktivita příspěvkových organizací kraje, jejichž rozpočet nedokáže pokrýt náklady na dlouhodobou spolupráci se specialisty.

Tím jsme se dostali k otázce, kdo může být regionálním partnerem AV ČR.

Regionálním partnerem může být kraj, jeho příspěvkové organizace, mikroregion, obec a její příspěvkové organizace nebo firmy působící v daném kraji, aby bylo možné vyhodnotit přínos pro konkrétní území. Velmi důležitá je role kraje, který může sehrát jakousi koordinační úlohu, a to i v případě, že není přímo do projektu zapojen. Projekt by měl být v souladu se záměry kraje, který zaručuje jeho potřebnost a přínos pro daný region. Kraj je tak velmi vhodné s projektem seznámit již při definování záměru. Informace, které kraj poskytne, mohou velmi pomoci s vlastní přípravou projektu.

Jak zjistí regionální partneři, s kým mají projekt připravit?

Všichni se mohou podívat na webové stránky Akademie věd (www.avcr.cz), kde si v rubrice Věda a výzkum/Spolupráce/Regionální spolupráce najdou odkaz na kontaktní osobu v Akademii věd. Stejnou kontaktní osobu si určily také kraje. Řada krajů prezentuje regionální spolupráci (včetně aktuálních kontaktů) také na vlastních webových stránkách. Na webu Akademie věd najdou zájemci o regionální spolupráci rovněž seznamy všech projektů od roku 2013 a také ty nejzajímavější příklady dobré praxe, které každoročně na jaře představujeme na našem pracovním setkání zástupců Akademie věd a krajů.

Existuje doporučený postup pro zapojení regionálních partnerů do programu regionální spolupráce?

Na samém počátku musí samozřejmě být popis problému, na jehož řešení by měl být projekt zaměřen. Následně doporučujeme se obrátit na kontaktní osobu regionální spolupráce v Akademii věd a v příslušném kraji. Dále již záleží na obou partnerech, tedy pracovišti AV a regionálním partnerovi, jak spolu budou projekt připravovat a jak a kdy ho podají k jeho hodnocení a schválení hodnotitelskou komisí v rámci Akademie. Se všemi kroky je partnerům vždy nápomocná kontaktní osoba v Akademii a v kraji.

Z jakých zdrojů jsou projekty financovány?

Projekty financují oba partneři společně, na základě smlouvy, kterou připravují konkrétní zájemci o spolupráci v krajích s příslušným pracovištěm AV. Maximální dotační podpora z Akademie činí 200 tisíc korun, což zhruba odpovídá výši voucherů, které některé kraje udělují pro své projekty na podporu technických inovací. Oba partneři by měli přispět k financování projektu přibližně stejnou částkou, výši vkladu regionálního partnera je možné dorovnat poskytnutými daty nebo jinou formou konkrétní podpory řešení projektu.

Je něco, co vás osobně na programu Regionální spolupráce nejvíce těší?

Těší mě každý úspěšně realizovaný projekt regionální spolupráce bez ohledu na to, jaké oblasti vědy se týká. Na počátku je vždy nějaký reálný problém v některém z našich krajů a na konci řešení, které přispívá k jeho odstranění či ke zvýšení kvality života. Navíc v mnoha projektech jde i o velmi zajímavé vědecké téma. Program regionální spolupráce je nedílnou součástí širokého spektra aktivit, které AV dnes zajištuje, a jsme rádi, že se úspěšně rozvíjí.

Co připravujete v nejbližších měsících?

Chystáme letošní pravidelné pracovní setkání nejúspěšnějších projektů regionální spolupráce, které se bude konat 30. dubna v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze. Ráda bych na toto setkání pozvala všechny zájemce o regionální spolupráci. Budou se zde moci blíže seznámit s konceptem regionální spolupráce, s konkrétními projekty a získat další užitečné

informace, např. jak v dále započaté spolupráci pokračovat nebo ji i rozšířit na vyšší úroveň. Tady jako příklad může sloužit jeden z projektů, který byl nedávno začleněn do programu přeshraniční spolupráce České republiky a Svobodného státu Bavorsko v rámci programového období 2014-2020.

Úspěšných projektů regionální spolupráce je mnoho a každý sám o sobě představuje inspiraci pro další nové projekty. V rámci regionální spolupráce jsme tu pro vás, neváhejte se na nás obrátit.  

Děkujeme za rozhovor

Pavel Černý

Foto: archiv PRO města a obce 

Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce