V Zoo Ostrava se narodila dvojčata největšího jelena

V podvečer 6. června se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava narodila dvojčata wapiti sibiřského, největšího jelena světa. U jelenů se rodí dvojčata poměrně vzácně, každopádně obě ostravská mláďata (samečci) jsou v pořádku a v péči zkušené samice. Porodu mohli přihlížet i kolemjdoucí návštěvníci. Pohled na čerstvě narozené kolouchy pak rozradostnil účastníky Noci snů - speciální akce pro handicapované děti, která se ten večer konala.

U porodů většiny zvířat chovaných v ostravské zoo člověk přímo neasistuje. Pokud u nich neočekáváme nějaké komplikace, samička to zvládne sama, tak jako ve volné přírodě. Většina porodů se navíc odehrává večer nebo v noci. Pouhý zlomek pak během dne, i zde ovšem bez naší asistence. Za normálních okolností by přítomnost člověka mohla naopak působit rušivě. I samice řady skupinových zvířat se těsně před porodem od skupiny oddělí a rodí v ústraní. V zoo ale samozřejmě nejsou zvířata zcela bez dozoru. Chovatelé je pravidelně kontrolují, a pokud by nastaly nenadálé potíže, jsou připraveni pomoci. V tomto případě to ale nebylo potřeba, zkušená laň porodila obě mláďata bez problémů.

První dny po narození obvykle nejsou mláďata ve výběhu dobře vidět (viz níže), trpěliví návštěvníci zoo ale mohou zahlédnout mláďata při kojení. Jakmile samečci povyrostou, přidají se ke zbytku stáda. To v současné době tvoří jeden chovný samec, pět samic a tři loňská mláďata.

Samci wapiti dosahují hmotnosti až 450 kg. Obývá lesy východní Asie a západu Severní Ameriky. V ostravské zoo je chován asijský poddruh wapiti sibiřský (Cervus canadensis sibiricus), který zatím nepatří v přírodě k ohroženým druhům, nicméně v zoologických zahradách je chován relativně vzácně. V Zoo Ostrava je dokonce chován nejdéle ze všech druhů jelenovitých, a to od roku 1964. Od roku 2012 vede zoo Evropskou plemennou knihu wapiti sibiřského.

Je opuštěný koloušek opravdu opuštěný?

Několik dnů po narození nejsou malí koloušci ve výbězích zpravidla vidět. To proto, že u většiny jelenovitých zůstává mládě přikrčeno v trávě, pravděpodobně aby se ukrylo před predátory. Jeho matka se zdržuje opodál a pravidelně je přichází nakrmit. To platí i pro zástupce jelenovitých v naší přírodě, který se hojně vyskytuje často i v blízkosti lidských sídel - srnce obecného. Právě v tomto období mohou lidé při procházce, kosení trávy apod. na schoulená mláďata srnců narazit. V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná!

V žádném případě bychom se mláďat nalezených ve volné přírodě neměli dotýkat (a to ani v případě nepříznivého počasí)! Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na kolouchovi způsobí, že jej samice zpravidla opustí. Navíc odchov mláďat volně žijících zvířat člověkem je velmi obtížný a ne vždy úspěšný! Může tak dojít ke změnám v přirozeném chování zvířete, a to pak už většinou není možné vrátit zpátky do přírody. Užijme si proto setkání se zvířaty zpovzdálí a snažme se do jejich života raději nezasahovat, ona sama nejlépe vědí, co dělat a jak se chovat.

Foto: Pavel Vlček