Nová historická detektivka od Jana Horníčka - Vlkodlak, vítěze Literární ceny Knižního klubu 2020
Bývalého jezuitu Viléma Javořinu násilím zavlečou zlotřilí francouzští oficíři do Schwarzwaldu.
Zpod gilotiny vyvázl jen proto, aby je zavedl do Ďáblovy štoly a pomohl jim najít neblahé tajemství, kvůli kterému se vraždí.
Vilémova pouť, poznamenaná pokusy o útěk i postupným ztrácením hranice mezi přeludy a realitou, se neodvratně chýlí k temnému konci... Skutečně skupinu pronásleduje přízrak popraveného doktora Šulce? Kolik je pravdy na šepotu místních o nebožtících vstávajících z hrobů a štěkotu pekelného psa? A hraje v tom všem roli černý vůz, který se přihnal od východu, a na něm truhla připomínající rakev?
Ať tak, či onak, kněz Vilém si na stopě prastarému zlu nakonec uvědomí, co je v životě to podstatné, a že smrti se dá čelit – pokud člověk nalezne odvahu přestat bojovat sám se sebou.
Třetí příběh Jana Horníčka plný nečekaných zvratů a komiksově laděného násilí už svým titulem prozrazuje, že tentokrát půjde o exkurz do hájemství hororu. Nenechte se však mýlit: z vyprávění je brzy zřejmé, že nic není takové, jak se na první pohled zdá...
Již vyšlo:
Jan Horníček: Čarostřelec (2020) a Kapitán Stellwerther (2022)
Ukázka z knihy:
Ozvalo se další zavrčení. Zvuk, který trhal stíny jako černou cupaninu. Zkažený dech bestie páchl smrtí a rozkládajícím se masem. Z pootevřené mordy trčely zažloutlé tesáky velké a zakroucené jako kančí kly.
Srst se naježila, mohutné svaly na hřbetě se při každém pohybu přeskupily.
Vilém by se ze všeho nejraději dal na útěk. Nohy však odmítaly poslechnout. Stál tam jako přimražený a zíral šelmě do očí. Což bylo o to snazší, že hlavu měli prakticky ve stejné výšce.
Rozum se krčil někde vzadu v lebce a křičel, že je to celé nesmysl, že tak velcí vlci zkrátka neexistují.
Že se Vilém plete, že jde pouze o šikovný optický klam. Jenže optické klamy většinou nemají tlamu od krve a nesnaží se vás sežrat.
Práskly dva výstřely. Jedna z kulek se odrazila od kamenné podezdívky a zahvízdala Vilémovi těsně vedle ucha. Doktor Šulc odhodil křesadlové pistole a tasil šavli.
Bestie se obrátila k němu. Vzepjala se. Skočila.
Potom se všechno rozostřilo a rozpadlo ve změť nesouvislých obrazů. Doktor klopýtavě ustupoval a máchal před sebou zakřivenou čepelí v marné snaze držet si obludu od těla. Vlkodlačí stín se převalil a obtočil kolem něj. Pojednou beztvarý jako dým stoupající z černých satanských svící. Jako chumel třepotavých můr. Ve větru zapleskala blanitá křídla…
Pak se svět s Vilémem převrátil naruby. Realitu někdo stáhl z kůže a nechal ji tam ležet s vyvrženými vnitřnostmi. Něco obrovského do něj vrazilo a udeřilo s ním o zem.
Vilém posléze našel sám sebe klečet s pravou rukou opřenou o smolou ulepený kmen borovice. Jak zvrací a zvrací. Snad některá část jeho vědomí doufala, že mu to může ulevit od nesnesitelného tepajícího tlaku za očima. Že mu snad z úst vyteče i zjitřený a zoufale rozbolavělý mozek. Trvalo dlouho, než si dokázal vzpomenout, kdo a kde je. Než se zmohl na to, aby navázal základní souvislosti...
Jan Horníček (*1989) se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Vystudoval matematické inženýrství, učil na strojní fakultě a také na střední škole v Hradci Králové. V současné době žije v Praze a pracuje jako konzultant.
Zájem o humanitní obory – historii, psychologii a filozofii – jej přivedl k historickým románům. Debutoval roku 2020 historickou detektivkou Čarostřelec – za román získal Literární cenu Knižního klubu. O dva roky později vydal volné pokračování pod názvem Kapitán Stellwerther.
Autor i foto: Petr Mráček