Provozujeme online magazíny od roku 2006

S rukama, a přesto jakoby bez nich

22.07.2022

Všem jsou známy různé akce, které zdravým lidem přibližují, jaký je život slepců, neslyšících či vozíčkářů. Každý, kdo si vyzkoušel chůzi rušnou ulicí se zavázanýma očima a se slepeckou holí v ruce nebo pohyb na vozíku a vyhledávání prostor s bezbariérovým přístupem, smeká klobouk a je vděčný za své zdravé nohy a fungující zrak. Je ovšem zajímavé, že se málo demonstruje život bez rukou. Přitom při ztrátě jejich funkčnosti je člověk vyřazen z provozu docela zásadně. A nemusí se jednat o zranění nebo náhlou příhodu. O nápadné omezení funkčnosti horních končetin se může postarat neléčený syndrom karpálního tunelu.

Dává o sobě znát necitlivostí a brněním v ruce, kterému se někdy říká mravenčení. Čas od času se s ním setkáme všichni, když si při spaní tzv. přeležíme ruku. To bývá nepříjemné, ale obvykle to rychle přejde. Lidé se syndromem karpálního tunelu mají podobné příznaky - ty se ovšem stále vracejí bez ohledu na to, zda se na ruce leželo, či ne a často je provází bolest.

Týká se úplně každého

Proč k tomu dochází, nelze obvykle přesně vysvětlit. Svou roli může hrát nadměrná a nepřiměřená zátěž - například silný tlak na zápěstí, nadměrné natažení nebo prohnutí zápěstí a jednostranné činnosti jako práce se sbíječkou, které jsou spojeny se silnými vibracemi. Také se předpokládá, že riziko vzniku tohoto syndromu zvyšuje častá práce na počítači. Avšak nedávné studie ukazují, že vliv klávesnice a myši na karpály je spíše malý. Projevení syndromu mohou také podporovat některá onemocnění, například revmatismus, diabetes mellitus, poranění v oblasti zápěstí a opakované záněty šlachových pochev. Riziko je také o něco vyšší během těhotenství, protože během této doby se ve tkáni hromadí více tekutin. Buď jak buď, ruce zatěžujeme všichni, takže si nikdo nemůže být jist, že zrovna jemu se taková diagnóza stoprocentně vyhne.

Statistiky hovoří jasně: Syndrom karpálního tunelu se většinou vyskytuje u lidí ve věku 40 až 70 let. U dětí je velmi vzácný. Ženy onemocní častěji než muži. Pravděpodobněji se s ním budou potýkat lidé, kteří vykonávají fyzickou práci. Odhaduje se, že každý rok onemocní syndromem karpálního tunelu 3 z 1000 lidí.

Na vině je nerv

Tunel s přívlastkem karpální je kanál v zápěstí, kde je ohraničený kostí a pojivovou tkání. Leží na vnitřní straně zápěstí a je překlenut silným pásem pojivové tkáně. Probíhají jím šlachy a střední nerv. Tento nerv řídí citlivost a pohyblivost thenaru a částí ruky. Když tkáň v karpálním tunelu oteče, střední nerv se může dostat pod tlak a způsobit zmíněný syndrom karpálního tunelu. Příznaky (necitlivost, brnění, bolest v prstech, celé ruce s vystřelováním do paže) někdy samy odezní, ale obvykle trvají déle. V pozdních stádiích může dojít ke svalové atrofii v inkriminovaných místech. Když se například sníží síla a cit, může být obtížné správně uchopit šálek.

Zmírnit, nebo odstranit?

Úlevu mohou přinést různé léčebné postupy.

  • V počátečním stadiu se doporučuje nošení dlahy.

  • Kortizonové injekce do karpálního tunelu dočasně zmírňují příznaky.

  • Další eventualitou pro přetrvávající syndrom karpálního tunelu může být zákrok chirurga. Operativně se přeřízne karpální vaz, který se táhne napříč karpálními kostmi. To uvolňuje střední nerv. Výhodou je, že takto se symptomy dají odstranit trvale. Uvolnění zabrání recidivě.

  • Pro další užívané postupy (akupunktura, laseroterapie či magnetoterapie) či medikaci (antirevmatika, vitamin B6) neexistují zatím odborně podpořené důkazy o jejich účinnosti či prospěšnosti.

Protože prevence je v tomto případě dosti pochybná, je nejrozumnější při bezradnosti po samoléčbě kontaktovat odborníka, který bude vědět víc a rozjede nějakou smysluplnou akci.

Jak velkou pozornost věnujete svým rukám?

komerční sdělení

Image by Pexels from Pixabay