Studie HBSC: Online svět patří (k) mladé generaci.

Úspěch v kolektivu souvisí s aktivitou na sociálních sítích

Mladí lidé, kteří tráví čas online, pociťují zvýšenou podporu od vrstevníků, žijí aktivně a nedostávají se často do konfliktů. Nad svými virtuálními aktivitami ale nesmějí ztratit kontrolu. Mezi problematické uživatele sociálních sítí patří bezmála desetina české mládeže. To jsou jen některá ze zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem českých školáků.

Právě zveřejněná data ukazují, že rozumná míra užívání sociálních sítí a pobyt v online prostředí neškodí. Naopak souvisí s úspěšností mladých lidí v kolektivu a ve společnosti. Platí to zejména u těch dětí, které dle studie patří do kategorie tzv. normálních a intenzivních uživatelů. Ty tvoří v součtu 70 % populace dětí ve věku 11-15 let a výzkumníci u nich zjistili vysokou míru životní spokojenosti, dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.

"Netvrdíme, že by děti měly být na sociálních sítích neomezeně nebo že by bylo nutné je v tom nějak podporovat. Ale velmi často se dnes v médiích setkáváme především s negativními konotacemi v souvislosti s užíváním sítí. Našimi výsledky je nechceme negovat. Ale jako by se z veřejné diskuze úplně vytrácel fakt, že drtivá většina dětí má svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý," říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého, který se ptal více než 13 tisíc dětí na 230 školách po celém Česku.

Deset procent dětí v problémech. Ohroženější jsou děvčata

Výzkum české děti rozdělil do čtyř skupin. Od těch, kteří nejsou online vůbec, přes normální a intenzivní uživatele až po ty, kteří vykazují znaky problematického užívání. "Mezi ně se počítají školáci, kteří jsou online prakticky nepřetržitě a jsou kvůli tomu ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se kvůli tomu pohádat se svými blízkými," dodává Michal Kalman. Problematičtí uživatelé mají předpoklady ke vzniku závislosti, tzv. netolismu, a do této skupiny patří bezmála 10 % populace školáků ve věku 11-15 let.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem "problémový". Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti letech je v možných problémech zhruba 5 % dívek, ve třinácti je to již 12 %. "U chlapců situace není tak razantní, nůžky mezi oběma pohlavími se s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci," upozorňuje Kalman.

Může kamarádství vzniknout virtuálně?

Podle výsledků studie ano. Zhruba šestina (16 %) dospívajících ve věku 11-15 let je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé potkali na internetu. U jedenáctiletých se to týká každého desátého, u patnáctiletých každého pátého školáka. "Často se virtuální kontakt změní i na reálné setkání. Mladí lidé musejí být v těchto situacích obezřetní, ale zároveň je třeba si uvědomit, že právě sociální sítě jsou prostorem, kde se dnes děti seznamují, a je to zcela přirozené," připomíná Kalman.

Vysokoškolský tým z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc školáků.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o online životě českých školáků se zaměřuje na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany, výživu, konzumaci slazených a energetických nápojů, pohybovou aktivitu, trávení volného času nebo vztahy ve škole a v rodině. Vybraná data je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci 

www.zdravagenerace.cz.

Univerzita Palackého v Olomouci