Světový den mokřadů se slaví 2. února, Zoo Ostrava však oslavuje mokřady celoročně

Na neděli 2. února připadá Světový den mokřadů připomínající nezměrný význam tohoto typu biologicky bohatého prostředí a zároveň jeho vážné ohrožení. Mokřady jsou domovem 40 % rostlinných a živočišných druhů planety, ale v důsledku lidské činnosti a klimatických změn mizí překotným tempem.

Zoo Ostrava o ochranu mokřadů a vzdělávání veřejnosti o jejich důležitosti usiluje jak prostřednictvím unikátní přírodní stezky Mokřady ve svém areálu, tak také podporou ochranářských aktivit přímo v terénu, jako je projekt Kozmické ptačí louky i výzkum kriticky ohroženého jeřába popelavého v ČR.

Mokřady jsou důležitou součástí naší krajiny. Mají velmi pestrou škálu jak rostlinných, tak i živočišných druhů. Asi 40 % všech druhů rostlin a živočichů na světě žije v mokřadech, ale čtvrtina mokřadních druhů je ohrožena vyhubením, včetně řady vodních ptáků. Mokřady mizí dokonce třikrát rychleji než pralesy. Od 17. století zmizelo 87 % mokřadů, přičemž pouze od 70. let minulého století planeta ztratila 35 % tohoto vzácného biotopu. Důvodem jsou zavlažovací a odvodňovací systémy, znečištění, zavlékání invazivních druhů a klimatické změny.

Světový den mokřadů připadá každoročně na 2. února, neboť tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar většinou států světa podepsána tzv. "Ramsarská úmluva" o ochraně a moudrém využívání přírodních zdrojů mokřadů. V tento den si lidé na celém světě připomínají důležitý význam tohoto postupně ubývajícího prostředí. Mokřady totiž v krajině plní mnoho důležitých funkcí. Zadržují vodu v krajině, poskytují ochranu před záplavami a jejich vegetace čistí vodu od znečištění. Skladují také třetinu uhlíku uloženého v pevnině, což je dvakrát více než ve světových lesích, a díky tomu jsou mokřady zcela klíčové pro zmírňování dopadů klimatických změn.

Zoo Ostrava si je vědoma významu tohoto typu prostředí, proto se stará o mokřady a celkové zvyšování biodiverzity nejen ve svém areálu, kde lze navštívit např. unikátní naučnou expozici Mokřady, ale i na dalších místech v České republice. Podporuje např. projekt na obnovu mokřadu Kozmické ptačí louky firmy Semix či výzkum typicky mokřadního ptačího druhu, kriticky ohroženého jeřába popelavého (Grus grus). Tento druh je nejen ve střední Evropě vázán na mokřadní biotopy především v hnízdní době, kdy okolí hnízda bývá obklopeno vodou často o hloubce i 50 cm, a suché roky se negativně podepisují na hnízdní úspěšnosti. V loňském roce v severním Německu v oblasti s vysokou hustotou hnízdních párů jeřábů došlo vlivem sucha k poklesu hnízdní úspěšnosti minimálně o 70 %. I v severních Čechách došlo k vyschnutí několika mokřadů, ale protože zde jeřábi využívají také okolí rybníků, nebyl zde pokles úspěšnosti hnízdění nijak výrazný. Jeřábi popelaví se při hledání potravy pohybují často i na suchých loukách či polích, existují však druhy jeřábů, které jsou na mokřadech závislé i z hlediska získávání potravy. Vysoušení mokřadů se pak projevuje na rapidním snižováním početnosti celých populací nejen jeřába popelavého, ale také kriticky ohroženého jeřába sibiřského (Leucogeranus leucogeranus), jednoho z nejvzácnějších druhů jeřábů na světě. Zoo Ostrava je jednou z mála zoologických zahrad v Evropě, které tento druh chovají.