Tři mláďata u orlů mořských – dvě v péči rodičů, jedno u pěstounů

22.03.2020

Tři roky po sobě zahnízdili v ostravské zoo orli mořští. Poprvé to bylo v roce 2018, kdy odchovali jedno mládě (samici), v následujícím roce dvě mláďata (samce a samici). V letošním roce snesla samice tři oplozená vejce. Aktuálně pečuje o dvě mláďata, třetí se vylíhlo o několik dní později a bylo v rámci nezištné spolupráce mezi zoologickými zahradami sdruženými v Unii českých a slovenských zoologických zahrad převezeno k adoptivnímu páru do Zoo Liberec. Tento největší orel Evropy byl v České republice v minulosti pronásledován a nakonec i vyhuben. Díky vysazení v lidské péči odchovaných ptáků a přísným ochranářským opatřením se v ČR opět vyskytuje a hnízdí. Přesto čelí dál hrozbám ze strany člověka. Proto je každé odchované mládě velmi cenné.

Orel mořský byl podobně jako jiné druhy velkých dravců člověkem v minulosti pronásledován. Na území ČR byl vyhuben na přelomu 19. a 20. století. Do konce 19. století hnízdil v jižních Čechách a do začátku 20. století na jižní Moravě. Po zhruba 100 letech se do jižních Čech tito majestátní ptáci opět vrátili - v letech 1979 až 1984 bylo v oblasti vypuštěno devět mladých orlů mořských odchovaných v Německu. Díky přísné ochraně došlo následně k jejich rozšíření i do dalších oblastí. V současné době se odhaduje, že se v ČR vyskytuje 135-140 hnízdních párů. I v Moravskoslezském kraji hnízdí několik párů a přímo na území Ostravy je možné pozorovat v určitou část roku na Heřmanickém rybníku potulní jedince na tahu. Přes úspěšný návrat do přírody ČR a navzdory ochranářským opatřením však orel mořský i dnes čelí nebezpečí ze strany člověka, zejména kladením otrávených návnad (jed karbofuran), rušením při hnízdění či pytláctvím. Ohrožuje jej také znečištění prostředí chemickými látkami. Vzhledem k tomu, že jako predátor stojí na konci potravního řetězce, dochází v jeho těle ke kumulaci škodlivin.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava obývají orli mořští jednu z velkých lesních voliér na botanické Cestě vody. Stejně jako v předchozích letech byl chovný samec před líhnutím mláďat, které chovatelé očekávali od 2. března 2020, oddělen od chovné samice. Důvodem oddělení je agrese objevující se mezi samcem a samicí při líhnutí mláďat a začátku péče o ně. Dne 3. března byla provedena rychlá kontrola hnízda. Na hnízdě byla dvě vylíhnutá mláďata, která samice krmila, a jedno vejce.

"To jsme odebrali do líhně a zkontrolovali, že je také oplozené. Z něj se 6. března vyklubalo třetí mládě. Vzhledem k věkovému rozdílu mláďat i vzhledem k tomu, že nebylo jisté, zda by samice péči o další mládě zvládla rozhodli jsme se, že mládě nebudeme podkládat do hnízda ke starším sourozencům, ale najdeme mu adoptivní rodiče v jiné zoo," popisuje situaci zooložka Adéla Obračajová.

V zoologických zahradách se navíc tento druh téměř vůbec nemnoží, takže každé přirozeně odchované mládě může pomoci v záchraně tohoto majestátního dravce.

Adoptivní rodiče byli vytipování v partnerské zoo v Liberci. Jedná se sice o pár orlů kamčatských, ale vzhledem k příbuznosti obou druhů a předchozím zkušenostem páru v odchovu vlastních mláďat se chovatelé dohodli na adopci právě těmito orly. Pro další chov je naprosto zásadní, že ptáci jsou odchováváni svými rodiči, případně náhradními pěstouny. Pokud by je odchovával člověk, nevtiskli by si přirozené návyky a chování. Mládě bylo několik dní po vylíhnutí v Ostravě tzv. rozkrmeno a následně převezeno do Liberce. Pod adoptivní rodiče bylo podloženo koncem minulého týdne a ti jej bez problémů přijali (viz dokumentační video).

"První mládě odchované v Zoo Ostrava pobývá momentálně v Zoo Jihlava, loňská mláďata vyrůstají spolu v jiné voliéře stále v Zoo Ostrava. Jakmile dospějí, mohla se dále zapojit do chovu toho chráněného a kriticky ohroženého dravce v lidské péči, příp. do nějakého repatriačního projektu. Ať už v rámci České republiky, nebo celé Evropy," dodává Adéla Obračajová.