Udělení titulů Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje roku 2019

V letošním roce byly již po osmé v řadě podány nominace na udělení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje.

Regionální pracoviště pro lidovou kulturu Jihomoravského kraje, působící při Masarykově muzeu v Hodoníně, přijalo tři nominační návrhy. Všichni z nominovaných splnili dle posouzení odborné komise požadavky dané pravidly pro udělování titulu a dne 18.4.2019 jim byl z rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje.

Mistry tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje za rok 2019 se stali paní Marcela Hrabovská ze Želetic, pan Pavel Petržela z Vracova a pan Roman Slaný z Řícmanic.

Slavnostní předávání titulu oceněným se letos poprvé odehraje u příležitosti Slováckého roku v Kyjově v sobotu 17. srpna 2019 ve 12 hod. Titul převezmou jmenovaní Mistři z rukou představitelů Jihomoravského kraje. Titul je spojen s finančním darem Jihomoravského kraje a převzetím pamětní bronzové plakety z dílny akademického sochaře Miroslava Kováříka.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje byl zřízen jako forma veřejného uznání a podpory osobám, které dokonale ovládají znalosti a dovednosti tradiční rukodělné výroby, účinně a kvalifikovaně je prezentují a předávají toto umění dalším generacím. Uděluje se pouze v oborech tradiční rukodělné výroby, které jsou zásadním způsobem ohroženy nebo kterým hrozí zánik. Nositelé titulu mohou být dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel udělované Ministerstvem kultury ČR.

Marcela Hrabovská
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: kraslice zdobené slaměnou intarzií
Paní Marcela Hrabovská se vyučila prodavačkou a několik let pracovala v oboru. Od roku 1991 pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Do současnosti prodává vlastnoruční výrobky - zpočátku kraslice zdobené voskovou reliéfní technikou, šitou krajku a ručně i strojově pletené výrobky. Od roku 2016 pracuje jako dobrovolník v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea.

Vajíčka zdobila paní Hrabovská od dětství, inspiraci nacházela v dobových časopisech (Dorka, Ateliér Květen). Později se zaměřila na kraslice zdobené reliéfním voskem a slaměnou intarzií. Slaměné kraslice vytvářela pouze pro nejbližší okruh svých přátel. V rámci prodejních trhů se setkala s paní Annou Dražilovou, která jí pomohla techniku slaměné intarzie vypracovat. Od té doby se věnuje pouze této slaměné technice. Svoji práci považuje za nekomerční, nevytváří série stejných motivů na hromadný prodej. Pracovní techniku předvádí na trzích, předváděcích akcích, ale i v rámci dílen pro školy či vybrané skupiny. V případě předváděcích akcí používala jako oděv pracovní oděv německé menšiny, která původně žila v Želešicích, jejím současném bydlišti. V posledním roce si po konzultaci s odborníky z EÚ MZM nechala podle dobových fotografií ušít oděv pro starší ženy z Brněnska.

Pavel Petržela
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: výroba malých cimbálů

Pan Pavel Petržela se již od dětství zajímal o místní folklór. Později sbíral písně a tance, sám byl jejich zdatným interpretem. Své znalosti a zkušenosti získával od pamětníků, zpěváků, muzikantů a výrobců krojů i dalších sběratelů. Jeho nejlepším učitelem však byl otec. Postupně se rozvinula jejich spolupráce i vzájemné předávání znalostí, které v současnosti předává i on svému synovi.

Až do nástupu vojenské prezenční služby nehrál na žádný hudební nástroj. Na vojně se seznámil s velkým cimbálem a jako samouk se na něj naučil hrát.

Po návratu z vojny se aktivně zapojil do hry Cimbálové muziky Mojmíra Vlkojana jako hráč na cimbál. Již v mládí jej ale zaujala hra na malý přenosný cimbál, na který hrával pan František Rajsigl. Jeho hra zaujala Pavla Petrželu natolik, že se rozhodl pro výrobu vlastního cimbálu, a to podle nástroje dovezeného na Kyjovsko z Uher v roce 1869. Cimbály vyrábí pouze na zakázku, velmi často na ně i sám hraje.

Roman Slaný
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: výroba včelích klátů

Pan Roman Slaný se k práci se dřevem dostal zcela přirozeně, když od dětství pomáhal otci v jeho truhlářské dílně. V roce 2006 absolvoval na Střední odborné škole nábytkářské v Rosicích v oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva. V roce 2009 vystudoval na Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně Restaurování nábytku a nadále se věnuje tomuto oboru ve své soukromé praxi. Od roku 2010 také vyučuje na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách v maturitním oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva. V roce 2013 mu bylo Ministerstvem kultury ČR uděleno Povolení k restaurování kulturních památek. Dále pořádá řemeslné kurzy pro širokou veřejnost se zaměřením na řezbářství, truhlářství nebo restaurování.

V rámci své pedagogické činnosti na SŠSŘ v Bosonohách se opakovaně věnuje také projektu, ve kterém své žáky seznamuje s výrobou moravských včelařských klátů a předává jim tak znalosti a dovednosti potřebné pro výrobu tohoto fenoménu lidového řezbářství. Kláty, které sám nebo spolu se studenty vyrábí, jsou pak osazovány do krajiny a vracejí tak do ní prvek lidové kultury, který z ní postupem času vymizel. Roman Slaný velmi dbá na kvalitu a preciznost odváděné práce, zajímá se o uchování a používání tradičních a historií ověřených postupů. Jeho kláty jsou nyní instalovány v parcích u zámků v Rosicích a v Lednici a u muzea v Kobylí.